Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
 
 
 
 
 
Pro ilustraci propagace pomocí letadel jedna ze standardních činností továrního pilota - svrhávání letáků na hlavy obyvatelstva - dobový text a fotografie. Sám osobně jsem zažil rozhoz letáků z aeroplánu nad Zlínem někdy koncem šedesátých nebo počátkem sedmdesátých let. Bohužel, ve věku, ve kterém mi lehce uniklo, co bylo příčinou vyhazování papíru z letadla. C.

 

Kolem republiky

 
Sdělení č. 44, ročník 10, z 5. listopadu 1927, bez jazykových korektur od C.

V posledních dvou měsících byla vykonána jedním z našich závodních letadel L-Bati, které řídil tovární pilot p. Jindřich Brouček druhá část okružního letu kolem republiky. Je to trať Zlín, přes Bratislavu, Košice na Podkarpatskou Rus až do Rahové a zpět severním Slovenskem. Celkově ulétlo letadlo 2300 km, což se rovná cestě ze Zlína do Paříže a zpět a k tomu ještě jedna cesta do Prahy. Účel letu byl reklamní a bylo při něm rozházeno čtvrt milionu letáků nad šedesáti městy, v nichž jsou naše prodejny.

Na trati bylo letadlo až na malé vyjímky nuceno přistávati na pastvištích, lukách a neoraných polích. Že někdy nebylo takové přistání právě pohodlné a nejbezpečnější, vyprávěl nám p. Brouček.

Obrazek

Jindřich Brouček a tovární letoun fy. Baťa v roce 1927 (na původním zlínském letišti - Hoškovské louce východně od Podvesné). Fotografie pravděpodobně Josef Vaňhara, který je možná i autorem tohoto článku.

 

Tak ku př. v Hustu (pravděpodobně Chustu na Podkarpatské Rusi, pozn. C.) jakmile naklonil letadlo k přistání, uviděl na louce, kde chtěl přistát sbíhati se velké množství lidí. Dokonce i koník se tam klidně pásl. Teprve po několikerém kroužení nad loukou pochopili lidé a uvolnili kus pole, kde letadlo přistálo. V Mukačevě zase právě uprostřed pastviny kde bylo vyhraženo místo pro přistání, stálo auto a sud s benzinem. Pilot musel přistáti v jiném směru, přičemž při vytáčení vjelo letadlo podvozkem do jámy a jedině malá rychlost, kterou letadlo v tom okamžiku mělo, zabránila, že se stroj nepostavil na hlavu aneb neurazil podvozek.

Příbuzný případ stal se též v Akna Slatině, kde louka byla naplněna lidmi, ještě když letadlo kroužilo nad ní. Nad Rahovem na cestě do Jasiny setkal se pilot ve výši 1400 metrů se skalním orlem.

Prodejny a personál jejich před nimi poznával pilot tím, že hledal vždy nad městem typické Baťa. Poslední etapu cesty vykonal pilot přes Vysoké Tatry. V Žilině rozházel ještě poslední balík letáků načež zamířil přímo do Zlína.

-V-

 
Popsané rozhazování papíru (dnes ekologicky neprůchodné) bylo nutností v dobách, kdy roznášení letáků do soukromých schránek občanů (stejně ekologicky marnotratné) vhledem k nerozvinuté infrastruktuře nepřicházelo v úvahu.
 
Přejděme ale již k formám propagace dnešní době bližších. C.
 

 

 

 

 

Baťa na výstavě v Brně

(Pestrý týden 1929)

To, co Baťa ukazuje letos na výstavě moderního obchodu v Brně, překvapí jistě každého.

Moderní obchodník klade na první místo službu, na druhé místo zisk. Je to cesta k bohatství jednotlivce a k blahobytu všech,“ napsal na svůj stánek. A nejenom napsal, dokazuje i skutkem. Ve stánku spatříte celý šik amerických čističů obuvi, kteří vám zdarma očistí boty. Je parné odpoledne, máte žízeň; je tu pamatováno ovšem na vaše osvěžení elektricky chlazenou vodou. V kabině vidíte lékaře a nápis „Lékařská poradna pro nohy“. Vedle pedikura pro dámy, zvlášť pro pány – všechno zdarma.

Obrazek 

Venku upadl jedné dívce podpatek, ale sláva – Baťa má ve stánku rychlosprávkárnu. Dcerka se posadí, vezme do ruček noviny, přiskočí hbitý správkař, takový moderní švec, vymění střevíček za přezůvky a ještě se dcerka ani pořádně neohlédla a už je střevíček opět zdráv. Chce platit, ale nezbývá než zaplatit jen úsměvem.

Obrazek 

Je tu postaráno i o zábavu. Koncertuje tu gramofon-orchestrion. Odpočinete si a chcete se podívat dále a tu u východu stojí umyvadlo s čistým ručníkem. Rozumí se, že vám umytí rukou přijde právě vhod. Při zahájení výstavy prohlížel si ministr obchodu p. inž. Novák stánek s velkým zájmem. I brněnská královna krásy si pospíšila a pedikér jí ošetřil nožku. Návštěvníci výstavy jistě použijí Baťovy služby a podívají se také na jeho závody do Zlína.

------------------------------------------------------

 

bata-logo-male.jpg  NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ V PAŘÍŽI (1937)

Masarykův okruh 1934 - depo fy. Mercedes

Reklamy baťovské a zlínské z let 1900 - 1948

kapsa bude průběžně krmena

 

 

 

 

Dům vkusu a vybrané elegance

(Pestrý týden 6. března 1937; Moda-domácnost-zájmy ženy)

 

Obrazek

  L. Kysela, J. Gočár, F.L. Gahura: Dům služby Baťa, Václavské náměstí, Praha, 1930, interier

Procházíme-li kolem bohatě vyzdobených výkladních skříní pražského centra, které se svou úpravností a účelností mohou rovnati všem jiným velkoměstům, neuvědomujeme si vždy, jaký ruch a život ovládá právě tato střediska nabídky a prodeje. Zde se neodehrává jen výměna zboží za peníze, zde je celý obchod ovládán duchem příjemného styku kupujících s prodávajícími, kteří se snaží upoutati své zákazníky nejen milým a přívětivým chováním, ale také veškerým pohodlím, vkusným zařízením, hudbou, příležitostí k odpočinutí po namáhavé chůzi ulicemi a občerstvením.

Obrazek

 Celkový pohled do americké etáže, která je vzornou ukázkou moderního řešení obchodní místnosti pro náročné dámy.
 

Vzorem těchto rozsáhlých obchodních domů je Baťův Dům služby na Václavském náměstí. Pohodlné zdviže vás dopraví do všech etáží, ve kterých je prodej rozdělen podle druhu obuvi.

Obrazek

 Módní přehlídka luxusní obuvi v americké etáži Baťova domu služby na Václavském náměstí v Praze je pořádána každý čtvrtek odpoledne.
 

Největší pozornost však zaslouží nově zařízená americká etáž, z níž přinášíme tyto snímky. Pohodlná křesla volně rozestavená, vkusná úprava místnosti, hudba a vystavené luxusní střevíčky vám připomínají spíše společenský salon a nikoliv obchodní místnost. Zde nalezne i náročná dáma zalíbení jak v krásných modelech amerických střevíčků, tak i v pozorné a ochotné obsluze prodavaček, oblečených v šedých anglických kostymech.

Obrazek

 Zdánlivý mumraj na módní přehlídce - dámy neprohlížejí boty na cizích nohou, dostávají je přímo na stůl; k disposici mají u každého stolu dva prodavače.
 

Ale i ostatní etáže, kde od dětských hraček a nejmenších druhů botiček až po vybrané druhy pohodlné obuvi naleznete vše, co souvisí s péčí o nohu, jako pedikura, spravování spuštěných oček, praní punčoch, čištění obuvi, opravy a t.d. – jsou vybaveny prostorně a přehledně.

Obrazek

Dámská kabina pro pedikuru.
 

Překvapuje vás, že vedoucí tohoto domu nezapomněl ani na vyložení všech žurnálů k kabinách pro pedikuru a v buffetu, ani na informování příchozích o cestě šéfa závodů J.A. Bati, jejíž postup zde možno sledovat na dvou velkých mapách světa.

Obrazek

Správkárna v Domě služby.

 -tr-

 

Obrazek

  Pohled do oddělení pro čištění bot.

Obrazek

Část buffetu v Domě služby na Václavském náměstí, kde možno se osvěžiti i odpočinouti.
 

Obrazek

 

Pohled do dětského oddělení, které připravuje dětem stále nová překvapení.


 











Obrazek
 

A nejen v dětském koutku .... (tohle ovšem už součástí výše psané reportáže nebylo, pozn. C.)








 

--------------------------------------------------

 

 

 

Výstava stavebnictví

od 8. září do 8. října
 

Obrazek

Exposice Zlína - ve třech samostatných dílech: chystaný okres Zlín, město Zlín, závody Baťovy. Montáže části okresu naznačují, že chystaný okres se stanoviska hospodářského, sociálního, kulturního a dopravního má své odůvodnění. (Exposici navrhoval arch. Rossmann.)
(Pestrý týden 1933)
 
V popředí můžeme vidět maketu stavby, která ve Zlíně určitě nestojí. Jedná se totiž o t.zv. brněnský Baťův mrakodrap. Ten nakonec v zamýšlené podobě nebyl postaven. Stavbu zmařila dřevnatost a omezenost úřednictva a zákulisní boje na radnici (jak trvalé....). Tak se upouštělo od věže, patro po patru mizelo, až zbyl dnešní Dům Služby Baťa v Brně. Projektoval ing. arch. Vladimír Karfík.

Obrazek


A ještě jedno srovnání se zde nabízí. Kam si šli designéři městského stylu (nového) Zlína pro inspiraci? Když vidím písmo, použité na výstavě.....


 
 

 
 

 

Obrazek

Konkrétněji k nahoře umístěné fotografii - snímek se jmenoval "Na sto procent" a jednalo se o snímek, presentující služby firmy Baťa. Karel Höger ve zlínských atelierech  pod vedením Otakara Vávry ztvárnil roli snaživého prodavače. Psal se rok 1938, Högerovi bylo 29 let a Inka Zemánková dlela ve Zlíně na turné s orchestrem Bobka Bryena.


 

A soudobá reklama fy. Baťa
 

 Původní Baťovi orthopedi by radost z takovéto obuvi určitě nesdíleli ....