Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokračování z Gottwaldovsko - boje o dnešek

 

Gottwaldovsko  (2/3)

Socialistickou cestou (1940 - 1988)

Úvod a autoři         

 

 

Období druhé světové války  

15. března 1939 nastala okupace zbytku českých zemí ozbrojenými jednotkami nacistické armády. S tímto stavem se náš lid nikdy nesmířil a různými formami projevoval svůj odpor, jasně odmítavé stanovisko proti okupačnímu režimu vůbec. Uznávanou vedoucí silou boje proti fašismu se stávala Komunistická strana Československa. Okupace si vynutila dokončení výstavby ilegální stranické struktury. Práci strany v utajení řídilo krajské vedení v Hodoníně.

V první fázi na území dnešního okresu působila dvě ilegální okresní vedení, ve Zlíně a Napajedlích. V celé oblasti jihovýchodní Moravy byla vybudována rozsáhlá síť organizací odboje. Vyvrcholením hnutí odporu proti nacistům v roce 1939 se staly události 28. října. V řadě míst se objevily komunistické symboly a protifašistické nápisy, byly vyvěšeny československé a rudé vlajky.

Komunistická koncepce národně osvobozeneckého boje počítala s rozvojem hnutí odporu na základě široké protifašistické fronty navazující na linii VII. sjezdu KSČ tak, aby se vedoucí silou tohoto hnutí stala dělnická třída. V duchu této linie došlo ke kontaktům s buržoasní odbojovou organisací Obrana národa. Užší spolupráci s touto organisací znemožnily dvě vlny rozsáhlého zatýkání, které Obranu národa fakticky zlikvidovaly.

Buržoasní odboj nenašel vnitřní sílu k obnovení činnosti. Na přelomu let 1939 – 1940 došlo k postupnému odhalení ilegální stranické sítě v krajích Hodonín, Ostrava a Olomouc i k rozbití většiny okresních vedení. Po ustanovení II. ilegálního vedení a obnovení zemského vedení KSČ na Moravě se staly oporami stranické práce organizace na Napajedelsku a Zlínsku – březnická skupina.

I když první partyzánskou skupinou v našich zemích byla skupina Zelený kádr v Hostýnských vrších, přípravy k partyzánskému životu a boji uskutečňovala také ilegální skupina KSČ v Březnici u Gottwaldova. Tato skupina měla spojení s t.zv. inženýrskou skupinou, která se vytvořila v tehdejších Baťových závodech ve Zlíně.

Koncem roku 1942 se gestapu podařilo proniknout do podzemního hnutí na Gottwaldovsku soustředěného kolem Březnice. Od začátku prosince 1942 do jarních měsíců 1943 bylo zatčeno kolem 350 osob ze Zlínska, Uherskohradišťska, Napajedelska a Hodonínska. Nejvíce to postihnulo samotnou Březnici zatčením 62 lidí. Velkou skupinu lidí zatknuli v tehdejším Zlíně. Mimo to gestapo zasáhlo v Prštném, Přílukách, Napajedlích, Topolné, Karlovicích, Salaši, Spytihněvi a dalších místech okresu. Silná vlna nacistického pronásledování z přelomu let 1942 – 1943 zastavila další rozmach odbojového hnutí na jihovýchodní Moravě. Gottwaldovsko zasáhla i persekuce v době heydrichiády. Ze Smoliny na Valašskokloboucku pocházel Josef Valčík, účastník atentátu na R. Heydricha, který sám hrdinně padl, a 14 příslušníků jeho rodiny se stalo oběťmi nacistů.

Ve stejné době, kdy nacisté zastavili úspěšný rozmach hnutí odporu, došlo i k zásadnímu obratu ve vývoji druhé světové války.  Pod vlivem této skutečnosti je postupně překonána i deprese způsobená těžkými zásahy okupantů. Na základě výsadku z Anglie v polovině roku 1944 rozvíjí svou činnost paraskupina Clay.

Daleko dříve než skupina Clay obnovila svou činnost, především na tehdejším Zlínsku, ilegální organisace KSČ. Později byla nazvána podle svého časopisu Naše pravda. Činnost ilegální komunistické organisace, která byla zahájena v prvních týdnech roku 1944, se soustřeďovala do měst, Baťových závodů a okolí města.  Středisko organisace bylo v tehdejších Baťových závodech. Ilegální skupiny napojené na Naši pravdu vznikaly a působily v Otrokovicích, Želechovicích, Vizovicích, Újezdě u Vizovic a jinde.

Organisace rozšířila svou činnost i do dalších okresů jihovýchodní Moravy. Její snahy se ubíraly dvěma směry. Prováděla politickou uvědomovací práci a usilovala o vytvoření vojenské složky k organisování sabotáží a partyzánského hnutí. Skupina, která připravovala vedení partyzánského boje, vystupovala pod názvem Vojenské revoluční hnutí ve Zlíně – Čapajev. Vedoucí organisace Matěj Mečl navázal koncem roku 1944 spojení s partyzánskými skupinami I. československé partyzánské brigády Jana Žižky, které působily v Hostýnských vrších. Zvláště cenný je podíl, který odvedla Naše pravda při organisování zemského ilegálního sjezdu KSČ, který obnovil jednotné zemské vedení KSČ na Moravě.

Začátkem února 1945 se gestapu podařilo za pomoci konfidenta proniknout do organisace a celé vedení včetně ilegální sítě zlikvidovat. Do rukou nacistů padlo více než 200 osob. Více než třicet členů organisace Naše pravda bylo posláno do koncentračního tábora Mauthausen, kde začátkem dubna 1945 zahynulo.

Současně s obnovováním ilegální sítě KSČ se formovaly i další nové skupiny ilegálních pracovníků, které se stávaly oporou protifašistického hnutí v době jeho přechodu k aktivní partyzánské formě boje, která byla vlastní závěrečnému vrcholnému období boje proti fašismu, jež bylo otevřeno přípravou a vypuknutím Slovenského národního povstání koncem srpna 1944. Toto povstání bylo mocným impulsem pro další rozvoj národně osvobozeneckého hnutí i v českých zemích. Na pomoc povstání odcházely desítky mladých lidí z Moravy a Čech. V průběhu povstání byly na území Moravy a Čech vyslány organisátorské partyzánské skupiny, které urychlily rozvoj partyzánského hnutí.

odboj-ilegal-ksc-web.jpg

 

1. čsl. partyzánská brigáda J. Žižky na Gottwaldovsku 

Nejvýznamnějším a největším partyzánským oddílem, který přešel na Moravu, byla nesporně I. československá partyzánská brigáda Jana Žižky pod vedením por. Jána Ušiaka. Operační prostor zahrnoval také celou oblast dnešního gottwaldovského okresu. Činnost partyzánské brigády přinesla zásadní obrat v rozmachu partyzánského hnutí v kraji i v českých zemích vůbec. Všestranné působení brigády  se stalo projevem a uplatněním komunistického pojetí ozbrojeného boje, stalo se významnou vojenskou a politickou silou v zápasu o správné prosazení orientace našeho národně osvobozeneckého boje.

Činnost brigády a její výsledky byly od počátku ve středu pozornosti nacistického potlačovacího aparátu a zejména speciálních jednotek zaměřených na boj proti partyzánským oddílům, ale také proti všem, kteří partyzány podporovali a pomáhali jim. Právě s touto činností je spojena tragédie Ploštiny, Prlova a Vařákových pasek.

V závěrečném období národně osvobozeneckého boje úzce spolupracovaly ilegální organisace KSČ s partyzánskou brigádou Jana Žižky a významně se podílely zejména na vytváření ilegálních národních výborů. Počátkem května 1945 vrcholily i osvobozovací boje Rudé armády a v prvních květnových dnech byl osvobozen i Zlín a většina obcí okresu. Národně osvobozenecký boj našich národů a osvobození Rudou armádou vytvořily základní předpoklady pro vítězství národní a demokratické revoluce.

provereno.jpg

Nápis na čtyřiadvacáté budově přežil až do XXI. století. Nyní mu hrozí lidkvidace. Zlín tak přijde o další drobný fragment historie.

 

 

Revoluční vykročení  

Poslední etapou na cestě k dnešku je nesporně období naší národní a demokratické  revoluce, které připravovalo a postupně otevíralo prostor k poslednímu boji mezi dělnickou třídou a buržoasií v Československu. V průběhu tohoto období byla možná cesta ke konečnému vítězství revoluce a také možnost k návratu ke starým poměrům, jak je lidové masy znaly z doby předmnichovské republiky. Pro revoluční síly vedené dělnickou třídou a komunistickou stranou byla jen jedna cesta – další rozvíjení národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou.

Prvním krokem na této cestě bylo probojování programu národní a demokratické revoluce. Dalším krokem, daleko obtížnějším, se stala realisace tohoto programu spojená s třídním bojem, s ostrými střety s reakčními silami v Československu.

Na prvním místě přinášel program revoluce vytvoření nového lidově demokratického státu – lidově demokratické republiky. Vytvoření nových revolučních orgánů nového státu, národních výborů, které začaly program revoluce uskutečňovat, se podařilo přes odpor reakčních sil prosadit. Zvláštní, zcela mimořádný význam, zejména v podmínkách dnešního gottwaldovského okresu a města, měla revolučně ekonomická opatření Košického vládního programu. Již v první polovině května 1945 dosadil revoluční národní výbor do Baťových závodů národní správu. Tak se továrna dostala pod kontrolu nového státu. Šlo o první výstřely proti batismu, jehož stoupenci vystupovali na jeho obranu a snažili se dokázat, že nové vedení, národní správa, nedokáže závody řídit.

Opak se stal pravdou. Daleko významnější než dosazení národní správy bylo probojování znárodnění Baťových závodů, ale nejen jich. Šlo o krok zásadního významu, který vyvolal daleko větší odpor všech, kteří chtěli nejen návrat k batismu, ale celkové situace z dob před Mnichovem. Realizace znárodnění a hlavně úspěchy znárodněných Baťových závodů, obnova a rozvoj výroby dokazovaly, že revoluce se ubírala správnou cestou. Reakční síly v boji proti znárodněným Baťovým závodům, ve kterých pracovali stejní a přece již jiní dělníci, uplatňovaly pomluvy {Omezování osobní svobody a politický teror v národním podniku Baťa, Zlín} , polopravdy a přímé lži. Postupně se řešily problémy rozvoje výroby podniku, který byl asi z šedesáti procent zničen bombardováním v listopadu 1944. A postupně se vytvářel i nový vztah zaměstnanců k závodu a práci.

Pro rozvoj revoluce bylo nezbytné, aby s dělníky jednotně postupovala základní část rolnictva. Vytvářely se první předpoklady vzniku dělnicko-rolnického svazku. Dělníci Baťových závodů ve volném čase pomáhali opravovat stroje, vyjížděly první strojní brigády. Na základě zákona se dařilo prosazovat další opatření v podobě revise první pozemkové reformy z předmnichovského Československa.

mnv-zlin-zasedani-45-web.jpg

Na jaře roku 1946 se konal VIII. sjezd KSČ, který potvrdil dosavadní linii rozvíjení revoluce v Československu a stanovil postup KSČ v předvolebním boji v roce 1946. V bývalém baťovském Zlíně a v celém okrese první volby přinesly vítězství KSČ. Komunistická strana Československa zaznamenala v období od května 1945 obrovský rozvoj, stala se ve městě nejsilnější politickou stranou. Pokud jde o oblast jihovýchodní Moravy a většinu vesnic Valašskokloboucka, tam všude se vítězně prosadila strana lidová, využívající hlubokého náboženského přesvědčení zejména obyvatel vesnic.

Boj ovšem ještě zdaleka nebyl dobojován. Bylo třeba splnit úkoly dvouletého hospodářského plánu, jehož realisaci reakční síly záměrně sabotovaly. Rok 1947 přináší další zostření zápasu revolučních sil s reakcí, které na pomoc přichází obrovské sucho v létě, jež ovšem napomohlo i k dalšímu rozvrstvení naší společnosti a přispělo k odhalení sil, které stály na protilidových posicích. Schylovalo se k poslednímu rozhodujícímu střetnutí, které mělo odpovědět na otázku, jakým směrem se vývoj v celé společnosti bude dále ubírat.  

Únor 1948 přinesl vyjasnění v podobě dovršení procesu přerůstání revoluce národní a demokratické v socialistickou a otevřel v celé šíři cestu socialistickému vývoji. Výrazem vztahu k vítězství socialistické revoluce bylo vytvoření nového městského celku, jež zahrnul Zlín a řadu dalších míst pod názvem Gottwaldov. Podobně se rozhodli i pracující bývalých Baťových závodů přijmout od 1. ledna 1949 pojmenování Svit.

svit-48-ozbroj.-delnici-web.jpg

Socialistické přeměny po Únoru 1948 od základu měnily život společnosti. Pro Gottwaldovsko jako rozvinutou průmyslovou oblast bylo důležité zejména dokončení procesu znárodňování průmyslu v roce 1948. V následujícím roce zde utvořením prvních jednotných zemědělských družstev započala kolektivisace zemědělství. V programu komunistické strany  měly tyto změny pro hospodářskou sféru klíčový význam a byly předpokladem budování nového řádu.

Gottwaldov byl v etapě budování základů socialismu správním centrem celé oblasti jihovýchodní Moravy. Už od roku 1945 zde působil krajský výbor KSČ a při reformě státní správy se roku 1949 stal Gottwaldov také sídlem správy samostatného kraje, ke kterému patřily okresy Gottwaldov, Valašské Klobouky, Vsetín, Valašské Meziříčí, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Veselí nad Moravou, Kyjov a Hodonín. V rámci reorganisace státní správy a územního členění roku 1960 gottwaldovský kraj zrušili a k nově vymezenému okresu Gottwaldov bylo tehdy připojeno Valašskokloboucko a Luhačovicko.

Zlín - čtenář "Naší pravdy" s oznámením úmrtí Kl. Gottwalda (14. III. 1953)

Obyvatelé Zlína si prohlížejí (ve značně stylisovaném obraze pro Čsl. filmový týdeník) v listu KV KSČ "Naše pravda" zprávu o smrti komunistického presidenta Klementa Gottwalda (nastala 14. III. 1953).

 

Socialistické přeměny, prosazované od roku 1948 komunistickou stranou, nacházely od počátku rychlejší uplatnění v průmyslové západní části dnešního okresu, kde stály velké závody a působila silná dělnická třída. Obtížnější situace byla v 50tých letech v převážně zemědělských oblastech (zejména na Valašskokloboucku), kde houževnatě přetrvával tradicionalismus a vliv katolické církve. Při přesvědčování o výhodách socialismu bylo nutno hledat stále nové, účinné formy od osobní a názorné agitace, přes kampaně při volbách a jiných příležitostech až po konkrétní pomoc dělnických a svazáckých pracovních brigád družstevníkům v obtížných začátcích hospodaření.

Sociální a kulturní politika socialistického státu směřovala k všestrannému zlepšování života lidí, k vyrovnání úrovně života ve městě a na vesnici. Zde panoval zřetelný kontrast už třeba mezi moderní architekturou, kulturou bydlení i pracovními podmínkami v průmyslovém Gottwaldově a odlehlými vesnicemi ukrytými mezi kopci a lesy. Postupem doby se tyto rozdíly stíraly. Rozvojem jednotných zemědělských družstev se zlepšovala úroveň života na vesnici, možnosti výdělku se zvyšovaly i v průmyslu m.j. v rostoucích závodech na Valašskokloboucku. Od 50tých let nastupovaly ve stále větším měřítku do práce ženy. Mluvíme-li o vztahu města a vesnice, pak vývoj v posledních desetiletích dospěl dál, než kdo dříve tušil.  Zatímco dlouhá léta bylo typické dojíždění obyvatel z vesnic do gottwaldovských továren, pak dnes už není výjimkou, že naopak lidé z měst jezdí za prací do prosperujících JZD5).

Obchodní dům Prior Zlín - reklama z roku 1991.

 

V uplynulých desetiletích se podstatně měnila i tvář lidských sídel. Na vesnicích dnes udávají tón dlouhé řady novostaveb, dobře vybavených rodinných domků se zahradami, přibyly nové budovy národních výborů, obchodů a nákupních středisek, kulturních domů, škol. Upravené vesnice a novostavby veřejných budov jsou převážně dílem občanů a plodem organisátorské aktivity národních výborů. Jejich funkcionáři odvedli veliký kus práce – v 50tých letech prosazovali novou politiku KSČ v lidové správě, pečovali o utváření JZD, přistupovali k prvním budovatelským akcím. Vedle splnění základních úkolů státní správy pečují dnes národní výbory o správný chod služeb, vybavení obcí, spokojenost občanů, starají se o soustřeďování finančních prostředků k budování nových objektů a aktivisují občany k jejich výstavbě formou akce Z.

Správa měst a vesnic gottwaldovského okresu se v posledních desetiletích soustředila do širších obvodů národních výborů; jestliže roku 1948 existovalo na tomto území 115 národních výborů, působí jich zde dnes 37. Jen menšina z celkového počtu obyvatel okresu žije dnes ve vesnicích, protože plných 78 % jich má své bydliště v devíti městech – Gottwaldově, Otrokovicích, Napajedlích, Fryštáku, Vizovicích, Luhačovicích, Slavičíně, Valašských Kloboukách a Brumově-Bylnici; vysoký stupeň urbanisace připadá hlavně na vrub růstu okresního města Gottwaldova, ve kterém žije přes 86 000 obyvatel (tedy 44 % obyvatel celého okresu).

Procházíme-li ulicemi Gottwaldova, sotva si uvědomíme, že se nacházíme ve městě se silným soustředěním průmyslu. Je tomu tak proto, že už před šedesáti, sedmdesáti lety byla promyšlená výstavba tehdejšího Zlína vedena koncepcí vytvoření zahradního města plného zeleně. Tento charakter si město, které se mezitím rozrostlo, podržuje dodnes; jeho ulice a čtvrti, stoupající po úbočí pahorků lemujících protáhlé údolí Dřevnice, jsou ponořeny v zeleni a vytvářejí obraz harmonického souznění lidského díla s přírodou. Moderní architektura, od funkcionalismu 20. a 30. let až po dnešní architektonická díla, překryla původní zástavbu tohoto města, a tak už jen zámek, stojící v jeho středu, připomíná, že historie Gottwaldova, bývalého Zlína, se psala dávno ve středověku už před sedmi stoletími.

zamek1web.jpg

V jiných městech nacházíme už mnohem zřetelnější svědectví o jejich minulosti. V jejich jádrech stojí starší zástavba tak, jak organicky vyrůstala v minulých epochách, avšak jednotlivé novější budovy anebo panelová sídliště po jejich obvodu už hovoří o modernější výstavbě. Zvláštní charakter mají výstavné a úpravné Luhačovice jako živé lázeňské středisko. Dynamicky rostoucí Otrokovice procházejí dnes dalekosáhlou přestavbou svého původního jádra.

Město Gottwaldov tvoří bránu Valašska a krásná kopcovitá krajina dokresluje působivou scénu, ve které jsou rozesety vesnice a města okresu. Dnes, naléhavěji než v minulosti, si člověk uvědomuje své těsné sepětí s přírodou a musí své příští kroky volit tak, aby tento krásný kout naší vlasti zůstal neporušeným, vlídným domovem i dalším generacím.

Život a práce lidí se tu v posledních čtyřech desetiletích v mnohém změnily. Připomeňme si aspoň v krátkém přehledu toto období socialistických přeměn na půdě gottwaldovského okresu.

svit.propag.odd.-web.jpg


 

Průmysl  

Znárodněním Baťova koncernu v říjnu 1945 byl ze sféry soukromého kapitálu vyňat průmyslový komplex, jenž měl klíčové postavení v celém kraji. Otevřela se tak cesta k organisaci průmyslové výroby na socialistických základech. Dovršením převratných změn pak byl znárodňovací proces po Únoru 1948, který převedl do socialistického sektoru i ostatní menší závody – obuvnické továrny ve Zlíně, Otrokovicích a Slavičíně, textilní továrny ve Valašských Kloboukách, dále cihelny, lihovary, pily i jiné výrobní objekty.

Souběžně s postupným znárodňováním se už po roce 1945 uskutečňovaly i jiné důležité změny – zejména rychlý proces industrialisace Valašskokloboucka. Zřízením závodu MEZ Brumov roku 1946, rozšířením strojíren ve Slavičíně a posilováním ostatních továren se tato oblast konečně vymaňovala z dosavadní zaostalosti a nastupovala cestu rychlejšího rozvoje.

svit-luxus-web.jpg

Znárodnění zdejších závodů v letech 1945 – 1948 umožnilo nastolit centrální plánovité řízení průmyslové výroby a bezodkladně provést závažné strukturální změny. Podle principu resortní příslušnosti byly z n.p. Svit vyčleněny velké provozy a zřízeny z nich samostatné podniky, jako Závody přesného strojírenství (1950), Stavosvit (1952; nyní Průmyslové stavby), Rudý říjen (1953) a t.d. Neméně závažné byly změny ve výrobní orientaci především bývalých textilních továren ve Valašských Kloboukách na strojírenskou či elektrotechnickou výrobu.

Z poválečného budovatelského nadšení se rodily nové formy práce dělníků – šířilo se údernické soutěžení, které koncem 50let přerostlo do hnutí brigád socialistické práce, jak je známe dodnes.

bsp-medaile.jpg

Úsilí o uplatnění účinných výrobních postupů přineslo revoluci ve stavebnictví, když byl roku 1954 v Gottwaldově poprvé v celé republice vyzkoušen typ panelového domu G 40. Výrobní podniky posilovaly svou vědecko výzkumnou základnu, například vybudováním rozsáhlého areálu Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské technologie v Gottwaldově – Loukách. Podařilo se zajistit některé investice, aby v 50tých a 60tých letech mohly vyrůst nové výrobní haly a budovy v závodech gottwaldovské aglomerace i na Valašskokloboucku. Po změnách v řízení průmyslu roku 1965 se Gottwaldov stal sídlem generálního ředitelství Českých závodů gumárenských a plastikářských, Českého obuvnického průmyslu a Velkoobchodu obuví.

garaze-vrsava-budovani-web.jpg

Mnohé v letech socialismu se odehrávalo ve svépomocné režii. Stejně tak na výše uvedené fotografii nepracují zedníci, ale běžní občané, kteří staví obydlí pro své automobily.

 

Silný průmysl zůstává i dnes profilujícím činitelem v hospodářství gottwaldovského okresu a určuje jeho postavení v rámci celé republiky. Nejznámější jsou samozřejmě výrobní podniky soustředěné v západní části okresu – v gottwaldovské průmyslové aglomeraci. Zastavme se u některých z nich.

Gottwaldov a obuv jsou dva nerozlučné pojmy. Boty se tu vyrábějí už přes 90 let a svitovské tovární budovy z červených cihel tvoří charakteristickou součást města. Výrobní provozy patřící k výrobně hospodářské jednotce o.p. Svit stojí v řadě míst republiky a navíc se před nedávnem rozvinula kooperační spolupráce s Vietnamem, Jugoslávií a Maďarskem. Na Gottwaldovsku má o.p. Svit pobočné závody v Otrokovicích a ve Slavičíně, ale hlavní je mohutné centrum přímo v okresním městě. Pracuje zde na dvacet tisíc zaměstnanců, kteří za rok vyrobí téměř 40 milionů párů obuvi z různých materiálů – kůže, plastů, pryže, textilu. Kolekce nových vzorů putují každoročně na výstavy a veletrhy doma i v zahraničí, značná část produkce nachází exportní odbyt. V roce 1986 Svit prodal 50 % svých výrobků v 75 zemích světa.

Největším strojírenským podnikem jsou Závody přesného strojírenství. V posledních desetiletích převážnou část výroby přemístili do nového areálu v Gottwaldově – Malenovicích. Dlouhou tradici zde má konstrukce a výroba obuvnických a obráběcích strojů i výroba nářadí. Prosazuje se snaha v co největší míře uplatňovat nejnovější poznatky vědy a techniky, zejména využíváním robotů a manipulátorů. Největší odbyt v zahraničí má především komplex obuvnických strojů a obráběcích center. 

strojirny-slevarna-87-web.jpg

Foto ze slévárny Závodů přesného strojírenství v Gottwaldově (pořízeno někdy v letech 1985-87 P. Koskem).

 

Pneu Barum - reklama fy. z roku 1991

Reklama otrokovické pneumatikárny z r. 1991 (to už se, samozřejmě, nejmenovala "Rudý říjen")

 

Největší investice v poválečném průmyslu Gottwaldovska směřovaly do Otrokovic, kde byla vybudována a roku 1972 předána do provozu naše největší továrna na výrobu pneumatik, která náleží národnímu podniku Barum-Rudý říjen. Ve velkých halách vyrábí na čtyři tisíce pracovníků gumárenské zboží. K sortimentu patří také duše, klínové řemeny a regenerát. Galusky podniku znají mistři světa v kolové, cyklokrosu, ale třeba i representanti Francie na Závodu míru. Kvalitu pneumatik pravidelně testují nejlepší světoví jezdci na motoristických soutěžích; mají k tomu příležitost i při rallye Valašská zima a Barum-Tríbeč rallye.

barumka-loga.jpg

V Otrokovicích také sídlí n.p. Moravan, známý výrobou sportovních a zemědělských letounů a komponentů pro letecký průmysl. Vysokou kvalitu sportovních letadel potvrzují i mistři světa v letecké akrobacii. K produkci podniku dále patří bezpečnostní pásy pro automobilový a letecký průmysl a chemické čistící stroje.

Různé druhy fólií z plastů pro celou řadu odvětví v průmyslu a zemědělství produkuje n.p. Fatra Napajedla. Obalový materiál pro naše potravinářství, ale hlavně trubky, různé profily a podlahoviny mají své tradiční místo ve výrobním programu, který vhodně doplňují nafukovací hračky pro nejmenší.

Vlárské strojírny mají své provozy ve Slavičíně, odkud putuje převážná část produkce strojů pro textilní a konfekční průmysl zahraničním odběratelům. K výrobnímu sortimentu patří speciální výroba a hydraulické prvky.

Průmysl elektrotechnický je na Gottwaldovsku zastoupen v Brumově-Bylnici. Svářecí stroje různých typů a sběrná ústrojí na stejnosměrné motory jsou nosným programem zdejšího závodu MEZ.

Přímo v Gottwaldově mají své sídlo dva velké stavební podniky, které zabezpečují výstavbu nejen na území okresu, kraje a celé republiky, ale značnými kapacitami se podílejí na výstavbě v zahraničí. Národní podnik Pozemní stavby Gottwaldov zajišťuje především úkoly ve výstavbě bytů a v občanské technické vybavenosti, podílí se i na výstavbě průmyslových objektů. Národní podnik Průmyslové stavby Gottwaldov provádí zejména výstavbu průmyslových závodů a objektů. V posledním období se podílí na výstavbě vybraných integračních akcí v zahraničí, hlavně v Sovětském svazu.

Tolik ve stručnosti představení sedmi průmyslových a dvou stavebních podniků. Mezi výrobky dalších 22 závodů jsou nejznámější naftové motory a dieselelektrická soustrojí z ČKD Slavia Napajedla, elektropříslušenství pro automobilový průmysl z Pal Magnetonu Valašské Klobouky, výrobky značky Jelínek ze Slováckých konserváren Vizovice, ale i jehly do šicích textilních strojů z Igly Valašské Klobouky. Své místo v průmyslu okresu zaujímají ČSAO Gottwaldov, Jihomoravské dřevařské závody v Lípě a Brumově, Filmové laboratoře v Gottwaldově-Kudlově, provozy Moravských tiskařských závodů v Gottwaldově-Loukách, ale i Okresní stavební podnik, Okresní podnik služeb, Okresní průmyslový podnik a celá řada dalších.

Obchodní dům Předvoj - razítko fotoatelieru v pasáži

Razítko družstva fotografů (v.d.) Fotografia z dob, kdy provozovalo svůj atelier na Obchodním domě (počátek šedesátých let).

 

Na Gottwaldovsku působí celkem sedm výrobních družstev, která napomáhají zkvalitňování služeb obyvatelstvu. Na druhé straně zajišťují také některé výrobky pro národní hospodářství. Výrobou a opravami obuvi se zabývá Svedrup Gottwaldov, chemickou výrobou pak Dúbrava Valašské Klobouky, fotoslužbami na špičkové úrovni s působností ve více okresech ČSR Fotografia Gottwaldov, výrobou nábytku Valašský dřevoprůmysl Fryšták, výrobním družstvem umělecké výroby je Valaška ve Valašských Kloboukách. Výrobní družstvo invalidů Obzor Gottwaldov produkuje spínače, koncové ovladače a těsnění a spolupracuje s dalšími podniky. Ve své výrobní náplni má družstvo Služba Gottwaldov zejména šití prádla a konfekce, opravy elektromotorů, výrobu odznaků a razítek, rytecké a další práce, včetně spolupráce s Teslou.

Silnému průmyslu odpovídá také výzkumná a projektová základna. Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie, Výzkumný ústav kožedělný a Výzkumný ústav pozemních staveb zabezpečují úkoly nejen pro podniky okresu, ale mají význam v širším měřítku i pro další resorty. V Gottwaldově fungují i pracoviště Výzkumného ústavu mechanisace, automatisace a technologie výroby stavebních dílců Praha, Výzkumného ústavu technickoekonomického chemického průmyslu Praha, Státního dřevařského výzkumného ústavu Bratislava, Výzkumného a vývojového ústavu místního hospodářství Praha.

stavoprojekt--gw-logo-web.jpg

Z projektových organisací působí na Gottwaldovsku zejména Centroprojekt, Barumprojekt a Stavoprojekt, které po dlouhá desetiletí tradičně sehrávají významnou roli při projektování a výstavbě průmyslových závodů v celé naší republice i v zahraničí.

jednota-ondras-web.jpg

 

 

Zemědělství  

Bezprostředně po Únoru 1948 se začal rodit velký převrat ve vývoji valašské vesnice. Program kolektivisace, nastolený komunistickou stranou, nebylo snadné uskutečnit v tomto kraji, kde spojení rolníka s půdou – živitelkou bylo v pravém slova smyslu po dlouhá staletí pěstovaným životním postojem. A přece už roku 1949 i zde vznikla první jednotná zemědělská družstva, hned po schválení zákona o JZD; na Gottwaldovsku se tak stalo v Březové, Jaroslavicích, Velíkové, Tlumačově a Rackové. Příliš pozadu nezůstalo ani Valašskokloboucko s družstvy v Divnicích, Křekově, Bohuslavicích a Lipině.

Na cestě ke kolektivisaci stálo mnoho překážek, lidé kolísali; některá družstva, narychlo po roce 1950 založená, se načas i rozpadla. Ale postupem doby přece jen přibývalo zkušeností a vzrůstala důvěra lidí, kteří se zbavovali zakořeněných předsudků. První rozorání mezí v roce 1950 na Zlínských Pasekách, v Mysločovicích a Tlumačově bylo symbolem nového vztahu k půdě. V roce 1957 dosáhly Otrokovice jako první v Gottwaldovském kraji stoprocentní kolektivisace získáním všech zemědělců do JZD.

Po roce 1960 existovala JZD už skoro ve všech obcích na Gottwaldovsku a jejich hospodaření se postupně upevňovalo.  Výnosy se lepšily, přicházeli zemědělskými školami vychovaní odborníci, bilanci družstev začala vylepšovat přidružená výroba různého zboží. V obcích gottwaldovského okresu bylo od roku 1949 založeno 116 družstev, avšak postupným slučováním se jejich počet snižoval až na dnes existujících 14 a Plemenářský podnik Tlumačov. Svou působností na Valašskokloboucko zasahuje i Státní statek Moravsko-slovenské pomezí.

Proces integrace zesílil zejména po roce 1970. Do popředí se dostávají dynamicky řízená družstva a jen pro nezasvěceného může být překvapením, že ve využívání nejpokročilejší vědy a techniky nebo v zavádění mikroelektroniky jsou mnohá JZD dnes daleko pružnější a úspěšnější než leckterý průmyslový podnik.

Tak jako v minulosti musí i dnes zemědělství na Gottwaldovsku počítat s málo příznivými podmínkami pro hospodaření. Pouze malá část území mezi Fryštákem a Otrokovicemi patří k úrodné nížině. Téměř 30 % zemědělské půdy leží na svazích nedostupných pro běžnou mechanisaci a její obdělávání je mnohdy zkouškou odvahy posádek strojů a jejich řidičského mistrovství.

I když okres Gottwaldov rovnými lány neoplývá, přesto jsou základní obiloviny pěstovány průměrně na 13 000 ha a kukuřice na zrno na 1500 ha. Tržní plodiny pak doplňují luštěniny, ozimá řepka a cukrovka, ve které právě gottwaldovští zemědělci byli s výnosem 40 tun z hektaru nejlepší v českých zemích.

Systematická práce zemědělců při zlepšování úrodnosti půdy se v posledních letech projevuje ve stabilisaci vysokých výnosů nejen obilovin, ale i dalších plodin. Tak například roku 1986 činil průměrný výnos základních obilovin 5,3 tuny na jeden hektar a kukuřice na zrno tento výsledek ještě zvýšila; s celkovými 5,49 t z hektaru v obilovinách gottwaldovští zemědělci obsadili první místo v českých zemích.

Rovněž v užitkovosti dojnic se okres řadí již několik let mezi nejlepší v republice. V současné době se průměr za celou oblast ustálil na více než 4500 litrech na jednu dojnici a rok. Polovina zdejších JZD se specialisuje na kooperační odchov jalovic, protože právě cestou mezipodnikové a meziokresní kooperace lze dokonale využít přirozených podmínek Gottwaldovska – zejména svažitých pozemků. Zde na pastevních plochách, kde je dobytek prakticky přes celé léto i další klimaticky příznivé měsíce, zemědělci budují vybavené pastevní areály.

JZD Slušovice - amatérsky vyvedený dobový logotyp

 

V období socialisace se vytvořily podmínky pro vybudování hospodářsky silných a moderně vybavených zemědělských podniků. V současné době v okrese Gottwaldov hospodaří čtrnáct JZD s průměrnou výměrou 2466 ha zemědělské půdy. Největší z nich je JZD Agrokombinát Slušovice, které obhospodařuje 6208 ha a nejmenší pak JZD Olšava Sehradice se svými 1216 ha půdy.

Kromě JZD hospodaří v okrese Plemenářský podnik Tlumačov, který je známý především jako úspěšný chovatel plemenných a sportovních koní. Avšak těžiště jeho činnosti spočívá hlavně v plemenářské práci – chovu skotu. Příznivcům dostihového sportu snad není ani třeba připomínat úspěchy chovu anglického plnokrevníka a jeho šlechtění v napajedelském hřebčíně nebo čistokrevného klusáka v Tlumačově. Na dražbu koní se do Napajedel každoročně sjíždějí naši i zahraniční odborníci.

Na Gottwaldovsku má své farmy a střediska – zejména na Valašskokloboucku – Státní statek Moravsko-slovenské pomezí, který sídlí mimo okres.

Dosažení dnešní vysoké úrovně zemědělských podniků nebylo jednoduché. Řadu ekonomických problémů pomohly vyřešit přidružené výroby, které byly a jsou i dnes zdrojem finančních prostředků k rozvoji jednotlivých JZD. Právě z těchto důvodů jsou ve větší nebo menší míře zavedeny ve všech družstvech. Přidružené výroby6) představují výhodu pro samotné JZD a pro kooperující organisace z různých odvětví národního hospodářství.

Družstevní přidružená výroba představuje široký sortiment zboží a služeb. V mnohých JZD provádějí opravy dílů pro motorová vozidla a zemědělské stroje, jsou zde různé druhy kovovýroby, dřevovýroby či zpracování plastů a technické pryže, výroba přístrojů pro svařování, zemědělských strojů a zařízení, slunečních kolektorů, lisovacích fikinků a t.d. Patří sem také náročná výroba mikropočítačů7)  a biopreparátů v JZD Agrokombinát Slušovice.

dz-bistro-web.jpg

 

Jako vzor pro ostatní zemědělské podniky u nás může sloužit trvale se rozvíjející přímá spolupráce JZD s jejich partnery, zejména v družebních okresech v Sovětském svazu. Příkladem jsou JZD Agrokombinát Slušovice a JZD Mír Březůvky.

Uplatňování positivních výsledků vědeckotechnického rozvoje představuje významný faktor růstu zemědělské produkce. Například JZD Agrokombinát Slušovice se zaměřuje na komplexní výrobu a zužitkování kukuřice, brambor, ovoce a zeleniny. V živočišné výrobě je to pak získávání a využívání vysoce užitkového specialisovaného skotu společně s biotechnickými metodami ke zlepšování genetické hodnoty stáda. V oblasti zemědělské biochemie pracují slušovičtí odborníci na výzkumu a vývoji ochranných látek proti škůdcům zemědělských plodin, na výrobě krmných komponentů a t.d. JZD Gottwaldov se zabývá racionalisací manipulačních a dopravních systémů v zemědělství a ozdravěním chovu prasat methodou repopulace, řeší výživu vysokoužitkových dojnic v návaznosti na rostlinnou výrobu. JZD Podhoran Fryšták zaměřuje svou vědeckovýzkumnou základnu  zejména na rozvoj kontejnerisace automobilové přepravy v zemědělství a na využití mikroorganismů pro zlepšení růstu a zdravotního stavu rostlin.

Středisko mikroelektroniky v JZD Rudá říjen Gottwaldov-Kudlov se podílí na řešení problematiky automatisace řízení technologických procesů v zemědělském podniku, úkoly v oblasti biotechnologie se pak zabývají v JZD Podřevnicko.

Kromě čtrnácti JZD a Plemenářského podniku Tlumačov, které hospodaří na zemědělské půdě, jsou na Gottwaldovsku i další podniky, které svými službami vytvářejí podmínky pro ještě lepší hospodaření nebo se na pracích zemědělců podílejí. Mezi ně bezesporu patří Strojní a traktorová stanice v Otrokovicích, která řadu let zabezpečuje výrobu potřebných strojů a náhradních dílů. Současně zajišťuje služby při mechanisaci živočišné výroby; zanedbatelné nejsou elektroslužby a opravárenství včetně renovace náhradních dílů. Velkou pomoc každoročně oceňují gottwaldovští zemědělci při kombajnové sklizni obilovin. V koncepčním programu STS Otrokovice je patrné zavádění robotisace a mikroelektroniky ve výrobním procesu.

Zemědělcům tradičně vypomáhá Zemědělské zásobování a nákup. Nejenže zajišťuje ošetřování a skladování obilovin, řepky, luštěnin, ale vyrábí krmné směsi a dodává zemědělcům různé materiály a stroje.

Společným zemědělským podnikem pro poskytování specialisovaných služeb je Agropodnik Gottwaldov. Zajišťuje zejména výživu a ochranu rostlin, aplikuje do půdy průmyslová a kapalná hnojiva. Oblastní laboratoř Agropodniku dělá rozbory vzorků půd, optimalisuje krmné dávky. Projekční práce, zabezpečování meliorací a zásobování podniků stavebním a hutním materiálem – to jsou další činnosti Agropodniku. Pro potřebu zemědělců vyvíjí a také vyrábí celou řadu nových strojů.

zem.nak.podnik-86-90-web.jpg

 

 

 

Pozn. C.: Ještě jednou se omlouvám za pokroucenou stylistiku - musel bych stať kompletně převyprávět a pozbyla by autenticity (zmizely by zažité floskule).

Pokračujeme terciální sferou

 

 

 

 

5)                                                                                              

Popsaný trend vyvolalo především JZD AK Slušovice s vlastní kyvadlovou, mnohdy bezplatnou dopravou. Rovněž jiné zemědělské podniky mívaly čím dál rozvinutější přidruženou výrobu, jak bude popsáno v kapitole ZEMĚDĚLSTVÍ. Stimulantem pro odborníky z města bylo např. nezdaněné odměňování, které přežilo od kolektivisačních snah v padesátých letech (1953) až do prosince 1992.

 

6)                                                                                               

Přidružená výroba do značné míry těžila ze základního nedostatku plánovaného hospodářství – nebrání ohledu na skutečnou poptávku veřejnosti a podniků. U „zemědělské výkladní skříně“ pozdního socialismu – zmiňovaného JZD AK Slušovice – převýšila doplňková činnost v celkovém obratu vlastní zemědělské výkony. Dotyčné JZD se v roce 1988-89 dokonce neváhalo angažovat v zamýšlené výstavbě průplavu Dunaj – Odra - Labe. Po převratu vznikly právě z přidružené výroby na troskách tohoto JZD desítky menších firem, z nichž některé fungují a prosperují doposud (např. SWS), jiné skončily neslavně.

7)                                                                                              

Počítače systému TNS – zkratka „ten náš systém“ – byly mimoslušovickými současníky hanlivě nazývány „to nám sype“. Jednalo se především o typy  TNS HC,TNS HC-8,TNS SL64 a TNS MCW.