Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zlín; A. Perret; A. Hermat (Hernant)

1. 7. 1934

„Zlín“ – udržení blahobytu

(1935)

 Čím dále, tím jasnější ukazuje se v proudu světového dění, že práci, chléb, kulturu, vážnost, moc, vliv a blahobyt si vybojuje a udrží pouze ten, kdo dovede pracovat, kdo je výkonný. Nic nám – naší republice, nezaručuje tyto statky – jen naše výkonnost – schopnost a možnost našeho lidu, strojů, zařízení a organisace podati výkon.

Žádný stupeň bídy a ponížení není dosti nízký pro národ, který ztratil výkonnost a padá, aniž by věděl proč a kam. Je účelno, abychom v záplavě módních hesel o kartelisaci (čili samosprávě hospodářství), syndikalisaci a ochranářství těch, kdo pracovat neumí a učit se nechtějí, na tuto neúprosnou skutečnost nezapomněli.

Obrazek

.

Auguste Perret

     Viděl jsem ve Zlíně moderní budovy. kterým k tomu, aby se staly klasickými, chybí pouze povrch a konstruktivní prvky odolávající trvalým vlivům přírody.

.

 A. Hermat (Hernant)

     Připadá mi, že v Československu existuje nové veliké dílo klasického ducha, které vzniklo pět století po založení katedrály sv. Víta: Zlín, vzorné průmyslové město, svědectví klasicismu jednoduchého, avšak mocného, opírajícího se o neformalistický funkcionalismus.

          Je to snad úvod k nové éře větší upřímnosti a skromnosti, skutečnější rovnováhy mezi podmínkami života a hmoty. Zlín se mi jevil jako prostá a čistá architektura, jakou byla architektura románská.

 (1948)