Jdi na obsah Jdi na menu
 


JAK STAVĚLA SÍDLIŠTĚ FIRMAbata-logo-male.jpg
{Zlínské noviny, asi 1992, ak. arch. Eduard Staša (?)}

{Pavel Novák, Zlínská architektura 1900 – 1950; vyd. 1993}

Obrazek

 

Firma Baťa v letech 1894 až 1920?  Pomiňme prvky technologické, tayloristické a fordovské – na to zde máme jiné přihrádky. V této stati nás bude zajímat především nárůst pracovních sil v podniku – od několika ševcovských pomocníků v dílničce na rynku až po 4000 spolupracovníků v r. 1918.

Pravda – počty zaměstnanců kolísaly. Roku 1920 již evidujeme „pouze“ 2277 osob. Ale Zlín představuje na začátku století městečko s necelými třemi tisícovkami obyvatel. Převedeno do dnešních poměrů – sotva město, spíše městys.

cifer je zřejmé, že pracovní síla ani nemohla pocházet pouze ze Zlína. Po nekvalitních cestách a stezkách se několik desítek zaměstnanců dokázalo každé ráno také dopravit, ale především se do práce dostávali vlakem. Kolik času tito lidé strávili cestováním, kdy vstávali, kdy uléhali, jak se po fyzicky namáhavé činnosti zotavovali?

tabulka-domy-sevecek.jpg

 

Dojíždějící byli absolvovanou štrapácí permanentně unaveni. Pracovní doba šest dní v týdnu, 10-12 hodin denně .... v obci Zlín žádné valné hromadné ubytování, stravování, vodovod neexistuje, rovněž tak kanalizace.

Vyvstává nutnost řešení. Zaměstnanci se musí věnovat práci odpočatí. Sršet energií a pracovním zápalem. Nebo se alespoň dokázat dlouhodobě soustředit. Také je třeba (ty kvalitnější) připoutat k závodu jak ekonomicky, tak ideově.

interier-web-.jpg

 

Tomáš Baťa byl původně „tolstojovského“ založení, měl rád přírodu a přirozenost. Navíc logicky vycházel ve svých úvahách z toho, co znal. Anglická zahradní města, německá sídliště, americká velkoměsta. První dva modely, v souhlasu s teoriemi R. Owena, vzal za své. Třetí vzorek americký považoval za odstrašující příklad, zdroj jak sociálního napětí, tak nemocí a neuróz.

První řady domků pro zaměstnance postavil závod už v roce 1911 za továrnou v blízkosti obecního trhoviska. Navrhnul a realisoval je stavitel Macoun z Břeclavi jako šest přízemních dvojdomků s podkrovím, dvorkem a skromným hospodářským vybavením.

Obrazek

Na starém trhovisku (v areálu závodu, orientováno ve směru sever-jih) - postavilo se tu celkem šest zděných dvojdomků s mansardovou střechou (plány pocházejí od stavitelů Procházky a Nováka, stavbu prováděl břeclavský stavitel Macoun). Podoba s pozdějšími Kotěrovými čtyřdomky je přinejmenším výrazná. (Pokud se p.t. čtenářstvu nezdá nesoulad mezi textem pod fotografií a v článku, pak sděluji, že inspirátorem informací u fotografie byl Jiří Gebrian v r. 1981; pozn. C.)

 

Za války, v roce 1915, dala firma postavit druhou řadu domků asi o sto

DVOJDOMKY PODLESÍ

Přízemní dvojdomky (venkovní půdorys 10,6 x 8,2 m) představovaly jeden z mnoha stavebních experimentů fy. Baťa, která se koncem Velké války pokoušela nalézt hodný stavební typ pro hromadnou výstavbu dělnických bytů. Při stavbě těchto domků s dřevěnou kostrou testovali různé obkladové stavební hmoty:

  • škvárový beton (č.p. 649)
  • sádrové plotny (č.p. 648)
  • betonové desky (č.p. 647)
  • hrázděné zdivo s vnitřní omítkou (č.p. 646).

Každý volně stojící domek sestával ze dvou oddělených bytů s předsíní (2,25 x 1,14 m), kuchyní (2,6 x 4 m), světnicí (4,95 x 4 m), umývárnou (2,25 x 2,5 m) a sklepem. Takto vyprojektovaný dělnický byt disponoval obytnou plochou přibližně 40 m2. U domů byly zřízeny dvorky a zahrádky.

 

Křeček V.: Ubytování zaměstnanců  fy. Baťa, str. 102

ČR-MZA – Brno, SOkA Zlín, OÚ ONV, inv. č. 1651 a 1657

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

metrů dál k Prštnému. Umístění obou řad napovídá, že o budoucím rozvoji továrny na boty v prostoru Dolních zahrad nikdo příliš hluboce neuvažoval. Objekty brzy začaly překážet rozvoji podniku a v roce 1924 musely být zbourány.

Mezitím však již vznikla menší skupina přízemních domků podél cesty, která vedla z jižního okraje továrny od konsumu k pozdější ulici Podlesí. Bydleli tam i někteří představitelé závodů a ulička dostala pojmenování „Betlém.

ObrazekVýstavba dřevěných domků pro zaměstnance Baťových závodů (1919), v pozadí „Včelín“, blok č. I.

VČELÍNY

Dělnické byty v těchto řadových domcích sestávaly z předsíně, kuchyně (2,7 x 4 m) a světnice (5 x 4 m) v přízemí, v mansardovém podkroví se nacházela komora (2,7 x 4 m) a podkrovní pokoj (5 x 4 m). Domek byl částečně podsklepen (pod kuchyní).

U každého domku stál na dvorku záchod se žumpou a menší hospodářské stavení. Domky postavili pro obývání jednou rodinou v přízemí a svobodnými dělníky v patře. Podle původního projektu nemělo být pro bydlení vyžíváno podkrovní komory.

V důsledku zvyšující se bytové tísně ale ubytovávala firma – na přechodnou dobu – svobodné zaměstnance i zde. Obytná plocha rodinného dělnického bytu se tak v tomto stavebním typu omezila – nepočítáme-li předsíň – na dvě místnosti, kuchyň a světnici o celkové výměře 30,8 m2.

 

Křeček V.: Ubytování zaměstnanců  fy. Baťa, str. 102

ČR-MZA – Brno, SOkA Zlín, OÚ ONV, inv. č. 1651 a 1657

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

 

Přibližně ve stejné době se stavěla podle regulačního plánu pražského architekta prof. Jana Kotěry  skupina řadových jednodomků s mansardami, která se stala zárodkem pozdější ulice Malenovské. Technicky šlo o skromná přízemní dělnická obydlí s mansardovou střechou, dokonale využitým půdním prostorem a omítnutých fasádami, která lidé pojmenovali trefně „Včelín“. Ve Zlíně panovala taková ubytovací nouze, že na půdách byly zřízeny svobodárny.

Výstavba města a zahradních čtvrtí 1921 – 1938

Rok

Počet domů město

Počet domů zahradní čtvrti

Počet bytů město

Počet rodin zahradní čtvrti

1921

674

42

926

?

1930

1 712

912

3 235

2 204

1931

2 099

1 208

4 601

2 856

1932

2 480

1 564

4 770

3 395

1933

2 535

1 535

5 508

3 455

1934

2 690

1 587 (zbořeno 68)

5 665

3 391

1935

2 864

1 690

5 948

3 574

1936

2 935

1 734

6 241

3 640

1937

3 057

1 838

6 570

3 766

1938

3 149

1 956

6 893

3945

Zdroj: Sčítací operáty 1921; Ročenka Baťa 1940; str. 169

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

letná--blok-I.--1926.jpg

Včelín v roce 1926

Byl to vlastně začátek pozdější čtvrti Letná. „Importované“ pojmenování se zrodilo v hlavách mládeže, když se vrátila ze sokolského sletu v Praze (1920). Obliba pražských názvů se uplatnila i u skupiny patrových vilek pro administrativu závodů, které v té době postavila firma Baťa u silnice do Březnice. Také je navrhnul Jan Kotěra. Říkalo se jim neoficiálně „Hradčany“.

Všecny dosavadní skupiny domků však nemůžeme s klidným svědomím nazvat sídlišti. Navíc se právě tyto objekty ukázaly nevhodnými pro hromadnou výstavbu. První opravdové sídliště firmy Baťa se začalo utvářet v letech 1922-24, kdy vznikly řady čtyřdomků na ulici Antonínově a Podlesí. V roce 1926 přibyly dlouhé ulice Kotěrova, Mostní a Pod Tlustou (bratří Sousedíků, pozn. C.).

Obrazek

Na nich rostly čtyřdomky a jednodomky – složité mansardové střechy  nahradily jednodušší ploché. A omítku pro Zlín později charakteristické spárované zdivo. Dispozice – jedna denní místnost s vařením a jedna ložnice. Splachovací záchod, koupelna a tekoucí voda v kuchyni, samozřejmě studená. Topení (ve všech domcích až do r. 1946) lokální - kamny v každé místnosti zvlášť.

U zimního stadionu - výstavba Letné a nám. Práce - Zlín 1924

KOTĚROVA VÝCHODISKA PROJEKTOVÁNÍ OBYTNÝCH KOLONIÍ

Polohopisný plán kolonie ve svém založení jest podmíněn polohou, takže ráz se mění s rázem města, ku kterému se dělnická čtvrť připojuje aneb krajinou, ve které samostatně vyrůstá. Všechny ostatní podmínky, které předurčují každý zastavovací plán, mají i zde vliv na celkový útvar.

Jsou to hlavně: pohyb terrainu, hlavní procházející komunikace, stavební materiály, ráz staveb, sociální a hospodářské poměry, to jest v prvé řadě vyspělost dělnické třídy a rozsah oprávněných jejich požadavků. Konstruktivní možnosti a hospodářské poměry určují též způsob zastavění.

Dle: Kotěra J.: Dělnické kolonie, Praha 1921, str. 1

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole
   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČTYŘDOMKY

První skutečně masově stavěné čtyřdomky (1926-27 – 197 objektů) vycházely z prototypu, jenž byl postaven nově zřízeným stavebním oddělením fy. Baťa roku 1924 u Březnické silnice (dům č.p. 822). Po odstranění různých závad (slabé příčky, slabé obvodové zdivo) a drobných úpravách půdorysu vykrystalisoval tento typ do následující podoby:

jednotlivé byty patrového domu o vnějším půdorysu 14,9 x 8,9 sestávaly ze sklepa (4 x 1,9 m) v suterénu, z předsíně, kuchyně (4,44 x 4 m), koupelny se záchodem (1,3 x 1,66 m) a spíže (1,3 x 0,7 m) v přízemí a dvou pokojů (3,58 x 4 m a 3,5 x 4 m) v patře.

Domky byly opatřeny plochými střechami, které pokrývala patentní lepenka.

ČR-MZA – Brno, SOkA Zlín, OÚ ONV, inv. č. 1685

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

 

Potom už pokračovala výstavba Letné rychlým tempem – v roce 1931 ji prakticky dokončili, dílo bylo završeno výstavbou školy v r. 1932. Podobně vznikala i menší čtvrť Nad ovčírnou, jejíž výstavba má těžiště v letech 1924 až 1933. Zároveň se typickými „červenými škatulemi“ zaplňovaly nové ulice na Zálešné (1926 – 37) a Podvesné. Tehdy se v údolní rovině Zlína ještě klikatilo staré řečiště Dřevnice, aby se později jeho zasypáním získávaly další plochy pro stavbu domků. Počátkem třicátých let se už výstavba přesouvala do dalších oblastí – rostly městské části Díly  (1936), Obeciny a Lesní čtvrť – zde se výstavba uzavírá v roce 1941.

Obrazek

DVOJDOMKY

Dvojdomek se stal pro Zlín charakteristickou stavební disposicí. Spojoval v sobě všechny výhody isolovaného zastavění (podnikový ideál individuálního rodinného domku v zahradní čtvrti) a zároveň kladl nižší nároky na potřebu pozemků, veřejných komunikací a městských instalací než „idealisovaný" jednodomek.

Dvojdomek obvykle sestával ze sklepa v suterénu, předsíně, kuchyně, koupelny se záchodem a obývacího pokoje v přízemí, ložnice rodičů a dětského pokoje v patře. K propojení obytného prostoru v přízemí s pokoji v patře bylo vesměs použito schodiště přístupného z obývacího pokoje, tedy t.zv. halového řešení (později se začala místo zábradlí vyzdívat příčka a výstup do patra se uzavíral dveřmi).  

Srv. Architektura 1940, 12. II., zvláštní otisk, str. 278

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

JEDNODOMKY (dvacátá léta)

Roku 1927 postavila firma Baťa 5 úřednických jednodomků. Měly stejný obestavěný prostor jako dělnické čtyřdomky, v každém z nich se nacházel pouze jeden nadstandardní byt. Sestával z prádelny a sklepa v suterénu, z předsíně, tří obytných pokojů, kuchyně, spíže a záchodu v přízemí a čtyř obytných pokojů a koupelny v patře.

Jednodomky se pro zaměstnance závodů s vyšším pracovním zařazením stavěly i nadále (vznikaly i individuální rodinné vilky), zejména v "prominentní" čtvrti Nad Ovčírnou, ve které původně bydlel i Jan Antonín Baťa. 

ČR-MZA – Brno, SOkA Zlín, OÚ ONV, inv. č. 1685

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

RACIONALISACE BYTOVÉ VÝSTAVBY BAŤA

Racionalisace podnikové bytové výstavby dosáhla v baťovském Zlíně v mnoha ohledech téměř modelového charakteru (v jistém smyslu došla svého vrcholu již při zahájení proudové výstavby domků ve druhé polovině dvacátých let). Firemní domky se nezačaly stavět dříve, dokud nebyla na pozemcích zbudována základní infrastruktura (silnice, kanalisace, vodovod).

Protože se jednalo o výstavbu obytných celků se stovkami rodinných domků, užívané typy staveb se přísně typisovaly a standardisovaly. Samotná stavba domku byla rozdělena na tři části: výstavba základů a sklepů, výstavba vrchní stavby (dnes HSV) a nakonec dodělávky (t.j. omítky, spárování, osazování .... dnes PSV).

Veškeré stavební práce byly úkolovány, zadávala se vždy jen část stavby, buď základy, vrchní část stavby nebo dodělávky. Specialisací dělnických part na určitý typ práce se při stavbě dosahovalo nebývalé efektivity (dělníci rychle získali požadovanou zručnost a rostoucí produktivitou práce dosahovali i poměrně slušných výdělků).

Normalisaci podlehla i řemeslná práce. Pro veškeré typy domků byla užívána stejná okna, dveře, kování, vany a klosety.

Kulhánek B., Organisace práce staveb rodinných domků firmy Baťa; Stavitel – měsíčník pro architekturu (zvláštní otisk čísla 11-12), str. 8

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

     Zálešenskou výstavbou  počínaje budují se především jednodomky a dvojdomky v zeleni. V dispozici převládá princip pracovní kuchyně s odděleným obytným pokojem a dvěma (i více) ložnicemi. Schodiště do prvního patra jednoramenné. Exterier – spárované režné zdivo. WC a koupelna (dohromady), tekoucí voda a kanalizace jako samozřejmost. Problémů se zásobováním vodou se ale město až do otevření Fryštácké přehrady 1) nezbaví.

1924 až 1937  - Zálešná od západu

dily-letecky-pohled-web.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Účast architektů na výstavbě? Většinou neurčitá, autoři zůstali anonymní. Kromě experimentů a bytových soutěží (Nad ovčírnou, Zálešná III., Obeciny-Příční-Slínová) lze s určitostí ukázat pouze na nápady prof. Kotěry a americké domečky  Berty Ženatého. Domky si sice z minulosti nesou svůj konkrétní název, ale při bližším pátrání můžeme zjistit, že se často jedná o příjmení prvních uživatelů.

Obrazek

BAŤOVSKÉ ČTVRTI (1930)

Mimo čtvrti Letná (od poč. 20tých let) se na přelomu dekád budovaly čtvrti Zálešná (od roku 1927), Podvesná (od roku 1928) a Padělky (od roku 1928). Plánovaly se Díly (od 1931). Výstavbu čtvrtí na východ od původního sídelního jádra města umožnilo provedení regulace toku řeky Dřevnice v trati Zlín – Příluky (1926). Regulační práce stabilisovaly toto záplavami ohrožované území a přeměnily je na cenné stavební pozemky.

V roce 1930 již stálo na Letné 397 obytných domů (20 jednodomků, 104 dvojdomků, 218 čtyřdomků, 35 řadových dělnických domků a 20 ubytoven), Nad Ovčírnou 61 jednodomků, na Zálešné 223 domků (6 jednodomků a 217 dvojdomků), na Podvesné 91 domků (5 jednodomků a 86 dvojdomků) a na Padělkách 51 domků (1 jednodomek a 50 dvojdomků).

V zahradních čtvrtích tehdy žilo 8 766 obyvatel (z toho na Letné 5 667, Nad Ovčírnou 234, na Zálešné 1 877, na Podvesné 709 a na Padělkách 379.

Sčítací operáty 1930

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropol

I sériová výstavba, podepsaná pouze razítky stavebního oddělení na plánech, má své rozvolnění v individuálně řešených projektech. A není jich zase tak málo, jak by se mohlo na první pohled do baťovských čtvrtí zdát. Standardní baťovský domek skýtal svým vybavením zaměstnanci dokonalý odpočinek, který měl přímou odezvu v naplňování požadované pracovní intenzity v závodě. Navíc vytvářel i pocit soukromí a domáckosti – je třeba pamatovat, že obyvatelé většinou pocházeli z vesnice.

 Ale – začala se projevovat nespokojenost s přílišnou jednotvárností a malou diferencovaností typů obydlí. Jakýsi průraz, který prolomil dosavadní tabu, provedl Jan Baťa v roce 1927 stavbou své vily. Mezi stavebníky a Tomášem Baťou tehdy vypuknul konflikt, který vyvrcholil odchodem Jana a dalších vedoucích spolupracovníků z firmy.

borovo-letecky-1939-web.jpg

 

Jan se do závodu vrátil. Ale vilu  si dostavěl; z pohledu pozdějších

ROK Počet obyvatel
1880 2 793
8189090 2 834
1900 2 975
1910 3 557
1915 4 036
1919 5 253
1920 4 672
1921 5 210 (4 678*))
1922 5 244
1923 5 285
1924 6 468
1925 8 092
1926 11 096
1927 15 010
1928 16 739
1929 17 402
1930 22 176 (21 582*))
1931 23 943
1932 26 350
1933 27 743
1934 30 198
1935 31 151
1936 32 836
1937 37 342
1938 36 243

*) dle sčítání lidu - ostatní údaje pro potřeby městské samosprávy.

Zdroj: Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole

objektů Hlavničkova, Čiperova, Vavrečkova a Malotova vlastně skromnou a stylovou. Měl pětidětnou rodinu a ve svém původním obydlí Nad ovčírnou problémy nejen prostorové, ale i s vodou.

 Do tragické smrti Tomáše Bati se až na jemné modifikace individualizace neprosadila. Ale Jan Baťa již z podstaty svého založení nebyl v žádném případě proti. Začaly vznikat typy „Musil“, „Drofa I.-II.-III.“, „Vítek“, „Karfík I.-II.“, „Ríša“, „Florián“ .... lékaři, vedoucí pracovníci závodů, různí správci a nadmistři – ti dle svého zájmu a naturelu se mohli dočkat specifičtějších obydlí.

Tempo výstavby baťovských obytných čtvrtí, vyvolané zvyšováním stavu zaměstnanců a obyvatel města, bylo mimořádné. Svědčí o tom i vzrůstající počet domků, jak uvádí podniková statistika. Ze 136 domků v roce 1924 vzrostl jejich počet na 510 v roce 1927, 912 v roce 1930 a 1564 v roce 1932. V devětatřicátém roce dosáhl celkový počet rodinných domků firmy Baťa v zahradních čtvrtích čísla 2048. V nich bydlelo 4 106 rodin se 13 120 obyvateli.

Výstavba baťovských domků končí v roce 1940-41 posledním zahradním areálem „Lesní čtvrť“ se 270 objekty. Tyto už se nevyznačují bývalou jednotou vzhledu, vliv války je přece jen znát. Na jejich kvalitě se to naštěstí neprojevuje, poslední representují dokonce pokus o výstavbu z prefabrikátů.

Obrazek

Dvojdomek - stavba dle proj. arch. Drofy (1940)

 

Labutí písní červených domků se spárovaným zdivem se stala oblast na Podvesné IX. až X. – v malém měřítku je zde v roce 1946-47 zopakován Drofův čtyřdomek  a dva řadové osmidomky (!), jakási jemnější předzvěst tříetážových obytných domů  ze čtvrti Julia Fučíka, Zálešné, Dílů a Baťova (projektoval  Vladimír Karfík).

Obrazek

 

Z celkového počtu domků je uváděno 349 jednodomků, 1446 dvojdomků, 230 čtyřdomků a 23 pensionů (svobodáren).

STATISTIKA BAŤOVSKÉHO BYDLENÍ (1939)

V roce 1939 připadalo ve Zlíně na celkový počet 2 048 firemních domků v zahradních čtvrtích 1 446 dvojdomků (71 %), 60 velkých a 289 menších jednodomků (17 %), 230 čtyřdomků (11 %) a 23 pensionů pro svobodné zaměstnance (1 %).

V zahradních čtvrtích bylo navíc do roku 1939 – v důsledku rozvoje automobilismu – postupně postaveno 236 garáží.   

Ročenka Baťa 1940, str. 170

Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

Výše nájemného činila 15 Kč až 45 Kč týdně podle druhu bydlení. To vše znamená standard ve dvojdomku cca 45 m2 (střed sazby - zástavba Zálešné, typ „1927“ ve variantě se šikmou i plochou střechou). Nižší taxa – čtyřdomek, svobodárna, menší experiment; vyšší mezidomek, jednodomek, individuálně řešená stavba).

Domky se stavěly z úsporné stavební konstrukce – předpokládaná životnost 20 až 30 let. Zamýšlený dvacetiletý cyklus se už nestačil uplatnit. Historie šla jiným směrem a již za Protektorátu Čechy a Morava se nejstarší domy na Letné a na Zálešné rekonstruují a zpevňují ocelovými tyčemi, provrtanými podélně cihlami.

1944 (?) - válečné generálkováníVÁLEČNÉ GENERÁLKOVÁNÍ - první opravy přestárlých domků.Zdi podélně provrtány ocelovými tyčemi a na koncích staženy, aby se nerozcházely do čtyř světových stran.

 

Značnou úlohu hrál i moment, který známe i z nedávné historie mladé Československé republiky – novostavby byly osvobozeny od domovní daně.

Dodnes tvoří baťovské čtvrti podstatnou část domovního fondu města Zlína. Spolu s internáty pro mládež, školami a veřejnými budovami (o industriálních objektech stavbách ani nemluvě) jsou svědectvím určité historické epochy vývoje – ukazují dobu, kdy ve Zlíně se s velkým zdarem a velkorysostí uskutečňovala idea průmyslového zahradního města.

1946 a 1947 - Benešovo nábřeží (Podvesná)Čtyřdomky z roku 1946 na Podvesné

Počet obytných domů v majetku fy. Baťa v roce 1921

(k 15. únoru 1921)

Ulice Domy fy. Baťa

Bytových stran

fy. Baťa

Osob

Obyd-

lené

Neobyd

lené

 

Obyd-

lené

Neobyd

lené

A. Baťovské domky

 

-  Březnická

15   21 (15) 1 90
--  Letná 23   44 (23)   156

-  domky v areálu

    továrny

10   35 (19)   150
-  dřevěné baráky 3   6   34
 

B. Jiné domy v městské 

    zástavbě

 
-  Kovářská * 1   6   23
-  Nadkostelí 1   1   6
-  Na Rúmech 1   1   11
-  Pod Babou 1   2   14
-  Sýpka 1   5   29
-  Zarámí * 1   3   13
 
C. Noclehárny 1   1   148
 
 
Σ 58   125 1 674

Vysvětlivky:

1. v závorkách uveden počet bytů dle původního stavebního projektu

2. * majitelem obytných domů v Kovářské ulici a na Zarámí

      byl Tomáš Baťa-

Zdroje: Sčítací operáty 1921 - Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

zalesna-ix.--5-70-web.jpg

ZÁLEŠNÁ IX. v květnu 1970

Devítka fotografovaná z oblasti mezi domy 1242 a 1245 (podle starého číslování), cca 20 metrů od křižovatky.

Vlevo poslední řada Gahurových domků se šikmou střechou z r. 1927, vpravo poslední tři stromy z baťovské výstavby.

Počet obytných domů v majetku fy. Baťa (vč. BPF) v roce 1930

(k 1. prosinci 1930)

Ulice Domy fy. Baťa

Bytových stran

fy. Baťa

Osob

Obyd-

lené

Neobyd

lené

 

Obyd-

lené

Neobyd

lené

A. Baťovské čtvrti:

823 61 1 925 133 8 766

-  LETNÁ

397 55 1 155 126 5 667
   - Antonínova 28   67   290
   - Buková 15 5 28 11 93
   - Kotěrova 63 4 242 19 1 095
   - Krátká 10 11 49 12 163
   - Lípová 28 9 45 23 179
   - Malenovská 43 4 76 6 466
   - Mostní 70 2 253 8 1 437
   - Na Včelíně 13 13 24 24 234
   - Na Vyhlídce 27 6 44 9 149
   - Podlesí 13   35   150
   - Pod Tlustou 56 1 185 4 977
   - Vysoká 14   53 3 228
   - Zahradnická 17   54 7 206
-- NAD OVČÍRNOU 61 3 62 3 234
   - Březnická 12 1 13 1 51
   - Nad Ovčírnou 49 2 49 2  

- PADĚLKY

51   97 2 379
   - Sokolská 51   97 2 379
- PODVESNÁ (I. - VII.) 91   178 1 709
- ZÁLEŠNÁ   (I. - XII.) 223 3 433 1 1 877
           

B. Jiné domy v městské 

    zástavbě

23 3 31 4 121
-  Bartošova 1   3   6
-  Čepkov 2 1 2 1 13
-  Dlouhá 1   1 1 3
-  Dolní náměstí 1 1 1   3
-  Hornomlýnská 1   3   8
-  Hradisko 1   1   8
-  Komenského 2   3   15
-  Kvítková 1 1 1 1 5
-  Lešetín 2   3   10
-  Nadkostelí 2   2   13
-  Nádražní 1   1    
-  Nivy - Paseky 1   1   6
-  Nad Sokolovnou 1   1   2
-  Paseky 1   1   4
-  Rusárka, č.p. 561 1   1   4
-  U Chmelnice 1   1   6
-  U Dvora 1   1   3
-  Vodní 1   1   2
-  Zarámí 1   3 1 10
           
C. Noclehárny a internáty 4   13   4 172

  - Malenovská, dívčí domov č.p. 855

1   2   2 372
  - Nad Ovčírnou, internát č.p. 1335 1   4   1 122
  - Sokolská, noclehárna č.p. 563 1   5   488
  - Stráně, ženská noclehárna č.p. 596 1   2   190
           

D. Ostatní

  - Baťova nemocnice, č.p. 600

1   5   157
Σ 851 64 1 974 137 13 216
Zdroje: Sčítací operáty 1930 - Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole

1947 - řadový osmidomek - Podvesná X.Řadový osmidomek na Podvesné od M. Drofy (1947)

 

1) Fryštácká přehrada vznikla pod patronátem Baťa a.s. v letech 1932-38 a sloužila především jako zásobárna pitné vody. Plocha činí 62 hektarů, délka 200 metrů. V současnosti (kvůli dusičnanům) pouze jako zádržná nádrž, v pohotovosti při  výpadku jedné z hlavních zásobovacích větví  (Tlumačov, Slušovice).

Obrazek

Statistika nákladů stavby baťovského jednodomku v letech 1936-7 (Lesní čtvrť)

Poměrový rozpis pro výstavbu jednodomků v jednotlivých letech

Stavební náklady různých typů baťovských domků (jednodomky, dvojdomky)