Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie devadesáti let promlouvá - část 3

n.p. SVIT

(1948-1960)

Doc. PhDr. František Vojta, CSc.; Tep v roce 1984

Zdeněk Pokluda & Svatava Nováčková – Tep 11/1991

František Valach – Fenomén Baťa (1990)

KSČM Otrokovice 2

Cygnus  

Předchozí část č. 2:  1945-48 

národní podnik Baťa

 

Třetí díl výrazně levicového pojednání o firmě Baťa se týká jeho obuvnické části, gottwaldovského Svitu, okrajově i podniků k tomuto národnímu (oborovému) podniku připojených.

Je samozřejmě poplatný roku vzniku (1984), demokratickému centralismu a třídnímu přístupu. Pro nás v dnešní době si nese především možnost dopátrati se údajů, které se již standardně nepublikují.

Původní Vojtův text byl doplněn z výše uvedených zdrojů.

 

 

RESOLUCE

(Tep nového Zlína) 20. února 1948

      Shromáždění po vyslechnutí zprávy předsedy krajské odborové rady o posledních událostech vítají svolání sjezdu závodních rad a odborových skupin na 22. t.m. a žádají ÚRO i svolaný sjezd, aby se celou vahou postavily za tyto naše požadavky:
1. Žádáme znárodnění veškerého  průmyslu nad 30 zaměstnanců.
2. Žádáme znárodnění veškerého velkoobchodu a veškeré výroby lihovarnické a farmaceutické, jakož i znárodnění veškerého stavebního průmyslu.
3. Žádáme ještě před volbami schválení nové ústavy, v níž budou zajištěny veškeré vymoženosti květnové revoluce a ústavně zajištěna vlastnická práva zemědělců do 50 ha půdy a živnostníkům jejich živnosti do 30 zaměstnanců.
4. Žádáme uskutečnění národního pojištění, splnění zemědělských zákonů, t.j. provedení druhé pozemkové reformy, prosazení národního pojištění pro zemědělce, uskutečnění zemědělského úvěru a zavedení jednotné zemědělské a živnostenské daně ještě před volbami.

      Současně se plně stavíme za spravedlivou úpravu platů státních a veřejných zaměstnanců a trváme na tom, aby ve všech platových a mzdových otázkách byla rozhodujícím činitelem výhradně Ústřední rada odborů a aby do všech jednání a rozhodování o hospodářských otázkách našeho státu byli voláni zástupci ÚRO.

     Žádáme, aby se nedělní sjezd závodních rad a odborových skupin usnesl na opatřeních, která zaručí prosazení výše uvedených oprávněných požadavků. Současně pověřujeme závodní a podnikovou radu, aby každého rozbíječe jednoty ROH, a tudíž nepřítele pracujícího lidu, přisluhovače zpátečníků, z našeho společného středu ihned vyloučily.

     Žádáme, aby toto naše usnesení bylo také akceptováno vedením ÚRO. Jsme si vědomi, že jedině jednotou prosadíme své požadavky a zajistíme vývoj k lepší budoucnosti jak pracujícímu lidu, tak celému našemu národu.

     Nemíníme a nemůžeme ustoupit ani krok zpět, ale musíme a půjdeme stále vpřed.

    Zavazujeme se dobrovolně nahradit čas ztracený touto naší společnou schůzí.

  V přijaté rezoluci podpořili myšlenku svolání sjezdu závodních rad a odborových skupin a požádali ústřední radu odborů, aby se plnou váhou své autority postavila za vytyčené požadavky. Šlo o další znárodnění průmyslu, provedení druhé pozemkové reformy, uzákonění národního pojištění a zvláště o schválení nové ústavy, jež by zakotvila dosažené revoluční vymoženosti. O třídním přístupu dělníků a pracovníků nebylo v rozhodující chvíli pochyb. Stali se součástí revolučních sil, dovršujících přerůstání národní a demokratické revoluce v socialistickou.

Dne 19. února konala se celozávodní schůze zaměstnanců n.p. Baťa, která přijala následující usnesení (víceméně kopírující závěry shromáždění z 18.2.1948):

 

1. vyloučit z řad ROH všechny rozbíječe jednotných odborů,

2. Provést urychleně uzákonění národního pojištění,

3. pokračovat ve znárodňování – mělo by zasáhnout podniky nad 20 zaměstnanců,

4. odhlasovat okamžitě zemědělské zákony.

V sobotu dne 21. února se přenášel projev Klementa Gottwalda ze Staroměstského náměstí v Praze – tento si vyslechlo jak dělnictvo, tak občané města. Předseda vlády vyzval k vytváření akčních výborů Národní fronty a k všeobecné ostražitosti.

Po tomto projevu vedoucí tajemník okresního výboru KSČ n.p. Baťa Bažák svolal vedení a na něm se komunisté rozhodnuli vytvořit akční výbory N.F. přímo v závodech. Tyto výbory nebyly čistě záležitostí jedné strany, činnosti v nich se mohli účastnit i funkcionáři ostatních politických stran, masových organizací a bezpartijní, pokrokoví lidé.

Dne 22. února konal se v Praze sjezd závodních rad. Na tento sjezd se snažila reakce vyslat svoje věrné příslušníky. Dělníci však s drtivou většinou zvolili delegáty členy KSČ a některé pokrokové členy jiných politických stran. Samotná volba delegátů na vyjadřovala bezesporně akceschopnost a jednotu KSČ i sku­tečnost, že dělníci uznávali její vedoucí úlohu. Sjezdu se zúčast­nili zaměstnanci Beneda, Alexa, Ryška, Pohaněl, Gremlica, Hochfelder, Markvart, Hrbáček a jiní – celkem šestnáct osob. Promluvil na něm předseda podnikové rady - tlumočil stanoviska početného pracovního kolektivu, což mělo vzhledem k množství zastupovaných osob na misce historických vah svůj podstatný vliv a význam.3)

V podniku se vzápětí vytvořil ústřední akční výbor z revolučních a pokrokových představitelů, kteří neopustili základnu poctivé a budovatelské práce. Stal se orgánem „všech politických stran a zástupců ROH, SČM (Svazu české mládeže), SNR (Svazu národní revoluce) (obě pozn. – V.F.) s cílem „upevnit Národní frontu a vymýtit všechny živly nepřátelské lidově demokratickému režimu“.

A situace se vyhrocovala. 23. února, ve dvě hodiny v noci, se sešel krajský výbor strany, aby zhodnotil situaci a provedl další opatření k zajištění a zvládnutí událostí. Zde byl rovněž schválen vytvořený akční výbor Národní fronty n.p. Baťa v následujícím složení:

 

1. předseda:                           František Alexa (KSČ)

 

2. první místopředseda:         František Matlocha (KSČ)

 

3. druhý místopředseda:        ing. Bůžek (ČSDSD)

 

4. třetí místopředseda:           Stanislav Křeček (ČSNS)

5. členové:      Karel Kodovský (KSČ),

                        Mojmír Strakoš  (SČM),

                        Špatenková (KSČ),                                   

 

                        Setinský (SNR),

                        Rudolf Rédr (SNR),

                        Charvát (SNR),

                        Stanislav Pohaněl (KSČ),

                        Čepelová (KSČ),

                        Rathúsky (ČSNS), Šulc (ČSNS),

                        Schneider (ČSL), Barvíř (ČSL),

                        Hřibal(ČSDSD), Dr.Vetešník  (ČSDSD).

 

 

 

Nově zvolený a krajským výborem KSČ posvěcený akční výbor se jednomyslně usnesl na rezoluci, která se přihlásila k požadavku, formulovanému komunisty – reakční ministři mají podat demisi a nesmí být připuštěni zpět do vlády.

Aby se zdůraznila rozhodnost revolučního hnutí v závodě, na den 24. února 1948 v čase od 14:00 do 15:00  byla vyhlášena manifestační stávka. Té se zúčastnilo veškeré dělnictvo a vyslechlo si při ní  zprávu o průběhu zasedání sjezdu závodních rad. Účastníci sepsali rezoluci, kterou zaslali prezidentu republiky Dr. E. Benešovi. Od tohoto momentu se dá hovořit o kompaktní jednotnosti pracujících podniku a akčních výborů.

Generální stávka dne 24. února 1948 proběhla v podniku klidně a bez incidentů. Proti jednotě dělnictva se neopovážili vystoupit ani nejzarytější reakcionáři. Akční výbor vytipoval 113 nejaktivnějších středně-technických kádrů starého ražení o nichž bylo známo, že v minulosti iniciovali různé protidělnické akce, udržovali napjatou politickou atmosféru a znemožňovali klidnou a tvořivou práci.

Naše pravda 24. února 1948

 Naše pravda (lokální komunistický list) dne 24. února 1948 - emoce bylo nutno bičovat a udržovat.

 

 

Reakci však toto poučení nestačilo a dále připravovala uchopení moci v závodech. V noci ze 24. na 25. únor se k soudruhu Alexovi do bytu dostavil neznámý muž a ten mu sdělil, že navštívil schůzi národních socialistů, proběhnuvší v restauraci Morava (Bartošova ulice). Tam prý bylo rozhodnuto, že uvedená strana převezme vedení v Baťových závodech hned v dopoledních hodinách příštího dne. Navíc – účastníci porady disponovali přesně stanovenými úkoly, harmonogramy, seznamy komunistů, které měli zajistit a míst, která měli obsadit. 3)

V těchto kritických dnech - zvláště v době vládní krize -  udržovaly se revoluční síly v podniku ve střehu . Z rozhodnutí okresního výboru KSČ se v podniku vytvořily pohotovostní oddíly ze spolehlivých dělnických kádrů, k nimž se dobrovolně hlásili i politicky uvědomělí nestraníci. Tím byl položen základ Lidových milicí jako ozbrojené složky dělnické třídy. Rázná odpověď na celkové záměry reakčních sil ve státě, ale i v podniku, kde počítaly s řadou akcí kontrarevolučního charakteru. Chtěly obsadit a převzít moc v továrně, zajistit elektrárnu, plynárnu a telefonní ústřednu a klíčové pozice. Milicionáři však byli připraveni k tomu, aby se proces přerůstání národní a demokratické revoluce v socialistickou dokončil pokojnou cestou. Pro případ, že reakční síly použijí v krizi mocenských prostředků, měli v pohotovosti adekvátní prostředky k uhájení výsledků revolučního zápasu. 

svit-48-ozbroj.-delnici-web.jpg

 

 

 

O skutečné humanistické tváři a cílech dělnictva  a pokrokových sil v podniku nebylo pochyb. Vyjadřovalo je i prohlášení ústředního akčního výboru: „Nechceme nikoho vylučovat z našeho pracovního společenství, kdo se sám nepostaví stranou, nebo dokonce proti naší práci.“. Jasně formulované, dělnické krédo.

25. února v 7 hod. ráno vedení svolalo do 8. etáže 21. budovy poradu všech ředitelů a správců v závodě. Závodní stráž a milice mezi tím obsadila všechny vchody a důležitá místa v areálu. Po jednohodinové diskusi a po projevech komunistů Kijonky a Alexy bylo předem vytipovaných 113 hlavních původců neustálých sabotáží a brzdění výroby vyvedeno ozbrojenci ze závodu. S opatřením souhlasil celý akční výbor i dělníci. O žádném z reakcionářů nebylo zapotřebí vést dlouhé diskuse.

V průběhu uplynulých tří let téměř všichni zaměstnanci poznali jejich práci a jejich cíle. Proto vykázání proběhlo bez obtíží. Jedinou výtržnost způsobil zaměstnanec Šoun, u kterého nalezli policejní pouta.

Jediný ředitel Masner měl odvahu vystoupit v konferenční místnosti proti usnesení akčního výboru.

O významu závodní stráže a lidových milicí nebylo možno nadále pochybovat - ve sledovaných dnech se plně zapojily do očisty závodu. Očista provozu se zastavila na cifře 417 osob -  v těchto dnech je z  podniku propustili anebo pře­řadili na méně zodpovědná místa. 3)

Vývoj událostí, jak to v revolučních časech bývá, běžel překotně kupředu. 26. února 1948 byly na zasedání akčního výboru Národní fronty n.p. Baťa vytyčeny  tyto hlavní úkoly:

1. dokončit očistu závodu od nespolehlivých, protistátních živlů,

2. zajistit na každém úseku rovnoměrné plnění plánu výroby,

3. zajistit usnesení konference závodních rad v tom smyslu, aby mohly být znárodněny další podniky v oblasti kožedělné výroby a do nich jmenováni vedoucí funkcionáři, kteří zajistí:

a) plynulou výrobu v těchto provozech;

b) všechny doklady a dokumentaci, které v mnoha závodech majitelé pálí anebo uschovávají a převáží za hranice;

c) inventury v těchto závodech;

d) očistu těchto podniků od kontrarevolučních živlů.

 

4. dokončit nábor členů do Revolučního odborového hnutí jak v hlavním závodě, tak i v ostatních pobočných závodech,

5. věnovat veškerou péči a pomoc ustavování akčních výborů ve vesnicích, do kterých zaměstnanci závodu dojíždějí. 3)

Současně se vytvářely všechny podmínky ke splnění úkolů stanovených dvouletým plánem. Pracující vyhlásili na počest únorového vítězství PLÁN VÍTĚZSTVÍ a podnik se stal jedním z velkých výrobců, který se vyrovnal s úkoly před termínem. Na základě rozvoje vstřícných plánů bylo navíc ušetřeno přes 100 miliónů korun. Stanoveného revolučního cíle, úplného převzetí moci dělnickou třídou, bylo za vedení komunistické strany dosaženo. Podnik vstupoval do nových podmínek své činnosti.

Stalinova třída na 1. máje 1948

 Stalinova třída 1. máje 1948
 
Prostor dnešní křižovatky tř. T. Bati, Dlouhé a Osvoboditelů - snímáno z dnešní Archy. Při pravém okraji Šalerova vila, domeček vlevo na místě Komerční banky. Vlevo v pozadí (m.j.) továrna Meta.

 

morys-pomnik-web.jpg

 

 

POSTAVENÍ, PRÁCE A VÝSLEDKY PODNIKU V OBDOBÍ BUDOVÁNÍ ZÁKLADŮ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI (1949 – 1960)

 

Roku 1949 vstupoval podnik do období, kdy režim vyhlásil a realizoval generální linii výstavby základů socialismu v našem státě, který se změnil v diktaturu proletariátu. Stejnou cestu vývoje nastoupily i další státy, vytvořivší světovou socialistickou soustavu. Od téhož roku nesl podnik nové jméno Svit, město Zlín, spolu s obcemi Velkého Zlína a dalšími, přijalo název Gottwaldov .

Generální linie vycházela z objektivní nutnosti přestavby naší společnosti. Jednou z klíčových podmínek se stalo vytvoření materiálně technické základny (MTZ) socialismu, předpokládající základní změny ve struktuře naší ekonomiky. Rozhodující role byla určena těžkému průmyslu v čele se strojírenskou výrobou. Tím se zásadně měnilo postavení, váha a důležitost spotřebního průmyslu, v jeho rámci celé kožedělné výroby a tím i samotného podniku.

MTZ socialismu, dle pouček marx-leninských, tvoří výrobně-technická základna kapitalismu. Předválečné Československo mělo tuto základnu prakticky dobudovánu, drobné rezervy bylo možné najít pouze ve škodách způsobených válkou a jí vyvolaném přídělovém systému. Bohužel – vulgární pojetí socializace hospodářství nekriticky přejalo způsoby, realizované při industrializaci sovětského Ruska, posléze SSSR. Extenzívní rozvoj ekonomiky, megalomanské investice do „železa“ – nových a víceméně nadbytečných hutí, těžkého strojírenství, industrializace osad s těmito podniky souvisejícími (Ostravsko, Severní Čechy, Košice), industrializace Slovenska.... gottwaldovský Svit a jeho bývalé součásti se dostávaly stále více do nepříznivého postavení.

uhelna-brigada-47web.jpg

 

Své významné postavení v kožedělném průmyslu si náš podnik uchoval jak objemem výroby, tak organizační a technickou úrovní. V rámci celé čs. ekonomiky se však jeho postavení, v mnohém ohledu prioritní, podstatně změnilo.  Především investice ....  hospodářské organizace v plánované socialistické ekonomice odváděly 95 % zisku do státního rozpočtu. Z dnešního hlediska neuvěřitelná cifra.

Pouhých pět procent z kladného hospodářského výsledku mohlo být využito pro stimulaci pracujících, odměny, rekreace, drobná vylepšení pracovišť.

          A těch pětadevadesát procent? Větší balík prostředků byl zpětně přidělován podnikům a regionům dle úvah politických a hospodářských teoretiků, plánů a zájmů vedoucí politické strany a vlivu poradců ze Sovětského svazu. Přímou převodní pákou vlivu KSČ na národní hospodářství a prakticky na každého jedince se stala Státní plánovací komise, dle jejíchž tabulek byly veškeré prostředky přerozdělovány.

mrakodrap-v-1.5LP-web.jpg

  21. budova a nezbytná „výzdoba“ – nadživotní portrét soudruha Gottwalda s nepostradatelným čibukem. Exponováno v letech prvního pětiletého plánu.

 

 

Výroba v nových společenských a výrobních vztazích si vyžádala utvoření „národních podniků“ v rámci národního hospodářství. Jejich poslání a činnost vymezil poprvé statut národních podniků (n.p.). svit-reklama-od-do-r.1950-web.jpg

V  souvislosti s výše popsanými jevy docházelo k formování odvětvové struktury, která se bezprostředně dotkla samotného podniku Baťa. Z důvodů výše popsaného přerozdělování se n.p. Svit dostával do stále nepříznivějšího postavení. Výroba běžela naplno, plány pětiletek se plnily, brány závodů opouštěly miliony párů bot – avšak chyběly peníze na nutné investice a modernizace. Firma zůstávala obestřena předválečnou aurou progrese a výkonnosti, z pod této slupky postupem doby stále více prosakovala demotivace a bezvýchodnost. O ničem koncepčním se v podniku nerozhodovalo – dřívější baťovská podnikavost se stávala pouhou vzpomínkou.

I po očištění závodů od nositelů batismu zde zůstávala množina lidí, mnohdy ve službách komunistické strany, která si dovedla spočítat přínosy předválečného způsobu hospodaření. Základem plánování v pojetí těchto osob se mělo stát t.zv. SPH – Socialistické podnikové hospodářství. Pokus o jeho zavedení ovšem ztroskotal na dogmatech 50tých let.

K plnění první čs. pětiletky (1949 – 1953) Svit nastoupil v podmínkách znamenajících četné změny v jeho dosavadní organizační struktuře. Na jedné straně dovršil koncentraci kožedělné výroby, zvláště obuvnické, na druhé straně začala jeho delimitace, tj. vyčišťování výrobního programu. Mnohé delimitace měly uvedený charakter a pro činnost podniku, ve vztahu k hlavní výrobě, neznamenaly rušivé zásahy. Nejdříve šlo o 11 bývalých společností, např. železniční dráhu Otrokovice-Zlín-Vizovice, Tisk, Filmové ateliéry, Dopravní podnik města a j.

1952 - dilna

Foto části osazenstva obuvnické dílny z roku 1952.

 

 

Do podniku se naopak začlenilo 72 továren a výroben, z nichž 27 vyrábělo boty. Mezi nimi i šest malých obuvnických závodů v samotném městě. Dalších 19 továren se zabývalo zpracováním usní, příp. kožešin, a zbývající měly nejrůznější zaměření. Do roku 1952 byly v rozhodující míře zlikvidovány pro nízkou technickou úroveň, zastaralé způsoby práce a formy řízení. Jejich výroba byla začleněna do moderních provozů podniku. (Z firem uvedených na tomto webu šlo např. o Novák, Jirousek, Chlud, Barbořík, Mikulčák, Lacina...)

 Vyčleňovaly se naopak nově utvářející národní podniky (1949) – vesměs místně odloučené - zabývající se obuvnickou a jinou výrobou, které byly dosud jeho součástí (Závody G. Klimenta Třebíč [ZGK], Sázavan Zruč nad Sázavou, Botana Holice/Skuteč). Národní podnik Svit zahrnoval na sklonku 40. let celkem 138 závodů, ale jejich počet soustavně klesal (zrušením i delimitací), až se na konci roku 1953 stabilizoval na počtu pěti závodů (koncem 80tých let měl o.p. Svit 7 závodů + vedení podniku s jeho odbory, přidruženy do VHJ byly zpět obuvnické závody v republice – Bopo, Botana, Slavičín, ZGK a j. pozn. C.).

BOPO Třebíč - víko krabice

 

Delimitaci, která se bezprostředně dotkla podniku, znamenalo vyčlenění jeho strojíren (1950), z nichž vznikl nový národní podnik Závody přesného strojírenství v Gottwaldově. Komisí ministerstva lehkého (spotřebního) průmyslu bylo rozhodnuto: „urychleně převést výrobní program strojíren nár. podniku Svit z hlediska výstavby a přestavby československého průmyslu .... převážně na program kovoobráběcích strojů“. Současně přešlo tisíc zaměstnanců.

strojirny-slevarna-87-web.jpg

Foto ze slévárny Závodů přesného strojírenství v Gottwaldově (pořízeno někdy v letech 1985-87 P. Koskem).

 

 

Výroba obuvnických strojů netvořila v Závodech přesného strojírenství rozhodující část výrobního programu, a také výroba koželužských a gumárenských strojů byla umístěna do jiných podniků. Svou roli sehrály i subjektivní názory, vycházející z daného stavu, a nerespektující vývojové tendence techniky. Další rozvoj v podniku zajišťoval nepočetný útvar provozní konstrukce, který se teprve formoval.

Překotné oddělování činností podporujících přímo výrobu obuvi si časem vynutilo např. zřízení závodu strojírenského v rámci n.p. Svit (dnes Frema).  

Další delimitace učinily bývalému obřímu koncernu definitivní konec. Stavební podnik (Stavostvit) se oddělil v r. 1952 a pod názvem Průmyslové stavby Gottwaldov vystupoval od r. 1959, dnes PSG a.s. Výroba pneumatik Baťa

DELIMITACE mají svou kapitolu

odešla ze sféry společného řízení v r. 1953 s novým názvem Rudý říjen, dnes jde o firmy Barum-Continental a Mitas.

Podobně ztratila své jméno Baťova nemocnice, hotel Společenský dům (Moskva), ve škole umění se už za války usídlilo Gestapo a po válce ji obsadila SNB, tiskárny se odtrhly ve společnosti Grafia.

Podnik přišel také o vlastní obchod, který nově zajišťovala samostatná organizace – Velkoobchod obuví Gottwaldov. Delimitována byla vývojová a výzkumná základna (VÚGPT) a to zrovna v době, ve které vstupovala do výroby gumové, ale i kožené obuvi chemizace. Mimo stavební projekci (Projekční závody lehkého průmyslu, n.p. Gottwaldov, později Státní ústav pro projektování závodů lehkého průmyslu, po sloučení se Státním proj. ústavem pro projektování dřevařského průmyslu vzniká Státní ústav pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt Gottwaldov, po určitých drobných peripetiích Centroprojekt, projektová a inženýrská organizace Gottwaldov – až po dnešní Centroprojekt a.s.)  byla firma zbavena vlastně i všech zaběhnutých konstrukčních oddělení.

Ve „zbytkovém“ Svitu bychom v těch letech našli vlastně pouze kožedělnou výrobu a příbuzné obory – jenže i o některé z nich podnik časem přišel, např. o punčochárny.

Důsledek? Vzniknul efekt, který jsme mohli pozorovat již u strojíren – po odtržených prvcích továrny zůstaly zející rány, které „nové“ podniky nedokázaly zacelit vzájemnou spoluprací. Stavební oddělení Svit nahrazuje jednou z pracovních náplní opravářského závodu – stavařinou, středisko projekce zastupuje další vzniknuvší oddělení firmy.

S odstupem času pohled na tehdy nově zkonsolidovanou t.zv. ostatní výrobu o.p. Svit – s výjimkou energetického závodu – zobrazuje důsledek popisovaných delimitací.  Vznik svitovských strojíren, stavební výroby, oprav a údržby strojů, stavební projekce, strojírenské technologie (konstrukce).

údernický plakát

Údernický plakát - nabízí závazky i donašečství.  
 

 

Časová prodleva, spojená se zřizováním nových podnikových útvarů, se pochopitelně projevila – naznačené změny m.j. nenarušily kontinuitu technického rozvoje, ale jeho tempo se zpomalilo. Jistou měrou přejímalo funkci jeho garanta zlepšovatelské hnutí, dosahující ve sledovaném období pozoruhodných výsledků. V letech první pětiletky bylo podáno přes 10 000 návrhů, přinášejících úspory v hodnotě vyšší než 50 miliónů korun (v přepočtu na dnešní měnu). V letech 1954 – 1960 vzrostl jejich počet na více než 17 000 s hodnotou, přesahující 80 miliónů korun.

dilna-obuv.-konec-padesatych-web.jpg

 

Ve výrobě se uplatňuje nový výrobní způsob lepené obuvi, i když dosavadní klasická si ještě v jisté míře udržela své místo. Od osvobození do roku 1956 bylo zkonstruováno 86 nových strojů (např. zaklepávačka, jednorázová napínačka), dopravník pro směnovou výrobu a technologie narážené obuvi. Do gumárenské výroby přichází linka na úpravu podešví, linka EKO, technologie mikroporézní pryže, lakovací automat atd. V zásadě šlo o technické zlepšení strojů, pracovních operací, příp. modernizaci úseků výbory. Ve výrobě obuvi bylo v první pětiletce vyrobeno kolem 166 miliónů párů a podíl gottwaldovského podniku na čs. výrobě obuvi reprezentoval téměř 56 procent, z toho u gumové obuvi kolem 73 procent.

O kvantitativních výsledcích svědčí následující údaje (jen za národní podnik Svit v mil. párů):

1949 31,0

1950

33,3,

1951

35,0

1952

32,6

1953

33,8

 

V období mezi prvním a druhým pětiletým plánem, v letech 1954 – 1955, bylo vyrobeno celkem 66,3 miliónu párů obuvi. V letech druhé pětiletky byla výroba následující (od r. 1957 včetně Hrušovan):

1956

33,9

1957

36,3

1958

38,7

1959

42,8

1960

47,4

 
               
Důležitým podílem podniku patřilo Československo mezi přední světové výrobce a jeho občané k nejlépe obouvaným lidem. Zároveň právě s ohledem na uvedené organizační a technologické změny nelze dobře souměřovat předválečnou produkci obuvi koncernu Baťa a.s. (1937 = 45,4 mil. párů) a výrobu po roce 1955.

dilna-gumarny-87-web.jpg

  Dílna v gumárnách (1985-87)

Rozhlasový projev ministra R. Krajčíra o nových zásobovacích opatřeních

 

Uvolňuje se většina obuvi

Především tedy je učiněn velký krok kupředu na cestě dalšího uvolňování zboží. Od nového roku se úplně z vázaného oběhu uvolňuje většina obuvi – na body zůstanou nadále jen boty s koženou podrážkou, na poukazy pak, jako dosud, pracovní obuv.

Z celkové výroby obuvi v roce 1950, která oproti letošnímu roku je opět zvýšena, se tři čtvrtiny úplně uvolňují. Ceny se přitom proti dosavadním cenám vázaným podstatně nemění, u některých druhů se dosavadní vázané ceny nepatrně zvyšují, jinde se při úplném uvolnění dosavadní vázané ceny snižují – ve srovnání s dosavadními cenami na volném trhu pak všude dochází u této úplně uvolněné obuvi k podstatnému snížení.

Snížení cen se projeví zejména zase u dětské obuvi. Tak na příklad dosavadní vázaná cena šněrovacích botiček pro roční dítě se snižuje téměř o desetinu, dosavadní vázaná cena šněrovacích botiček pro 2– až 3leté dítě se snižuje při úplném uvolnění o více než čtvrtinu, dosavadní vázaná cena capáčků se nyní při úplném uvolnění snižuje více než o třetinu.

Jak už bylo řečeno, prováděcí plány druhého roku pětiletky počítají se stupňováním výroby – a to nám umožňuje provést tento významný krok.

 

Snižují se ceny oprav

Další opatření, související s úplným uvolněním většiny bez podstatné změny vázaných cen, je snížení cen oprav obuvi.

Velká oprava, což znamená podražení, nové podpatky, opravu svršku i podšívky a začištění, se proti dosavadní ceně snižuje o více než třetinu dosavadní ceny. U oprav dětské obuvi je snížení ceny opět ještě pronikavější, dosavadní cena oprav se snižuje o 40 až 60 %.

 

O B U V 1949 1950
vázaná volná vázaná volná
capáčky kožené (pro kojence) 86,- 117,- x 55,-
vysoké šněrovací dětské 143,- 371,- 105,- 213,-
lyžařské pánské x 6 899,- x 4 459,-
diplomatky pánské 460,- 1 604,- 460,- 1 033,-
pánské polobotky s gumovou podrážkou 569,- 1 984,- x

450,-

bensin - l litr   22,-

 

Rudé právo, neděle 1. ledna 1950

Propagační oddělení n.p. Svit - k 30. výročí Února

 

SOCIALISTICKÉ SOUTĚŽENÍ, JEHO VÝZNAM A FORMY 6)

 

Jedním z faktorů, napomáhajících velkou měrou k plnění plánovaných úkolů, byla iniciativa pracujících ve formě socialistického soutěžení. Nový režim ji vnímal coby zdroj ekonomického růstu a výraz nově se rodícího vztahu k práci. V podniku, který byl pokládán za vrchol organizace výroby a využívání materiálu, jej pracující přijali spontánně. Nechyběly však ani skeptické názory, že bude jen krátkodechou záležitostí a znamená práci navíc. Čas a výsledky ukázaly, na čí straně byla pravda. Poznatky a zkušenosti bylo možné čerpat z výstavby prvního socialistického státu, Sovětského svazu. Nicméně socialistické soutěžení bylo nutné chápat nikoliv jako jediný, ale jeden z prostředků, umocňujících možnosti rozvíjející se ekonomiky.

Svit-zavazkovy-list-1972-web

 

Socialistické soutěžení bylo ve středu zájmu pozornosti okresního výboru KSČ Svit (později celozávodního a podnikového výboru), všech závodních rad a svazácké organizace. Aktivně jej podporovala i podniková organizace Svazu československo-sovětského přátelství. Vycházely z leninské myšlenky, že soutěžení umožňuje získat „skutečnou většinu pracujících na pole takové činnosti, kde ... mohou rozvinout své schopnosti a uplatnit své nadání, jehož je v lidu nedotčený zdroj“.

Na počátku 50. let se uzavřela etapa soutěžení, charakterizovaná údernickým hnutím, do něhož bylo zapojeno 1 539 pracovníků, z nichž dvě třetiny tvořili členové komunistické strany. Největší počet byl zaznamenán v obuvnické a gumárenské výrobě, 890 pracovníků.

Formulář - Přehled o počtu brigád socialistické práce (Svit, vzor 1976)

Přehled o počtu brigád socialistické práce na závodech a ve správních úsecích - formulář používaný od roku 1976.

 

Široce se rozšířily zkušenosti z komplexního šetření materiálem (L. Korabelniková), zakotvující ve vědomí lidí cennou myšlenku: ušetřit materiál a nedopustit jeho znehodnocení při následujících operacích. Tak vznikl nepsaný zákon o úctě k práci druhých. Při výrobě obuvi hrála úspora materiálu odjakživa důležitou roli a v podniku ji pomáhali rozvíjet Jos. Josefík, Jos. Crla aj. Progresivní metoda (ing. F. Kovaljev), zevšeobecňující nejlepší způsoby práce, nalezla propagátory v J. Klabalovi, J. Rezkovi a t.d. Důležitou roli sehrála v novém přístupu k práci metoda (M. Levčenková) orientující pracující na sledování nákladů, vynaložených na jednici výroby (pár obuvi, dílec). Vyžadovala znalost a práci podle výkonových a materiálových norem. Velkého rozvoje dosáhlo vytváření brigád vzorné kvality, do nichž bylo začleněno osm tisíc pracovníků (A. Čutkich). Pozitivní přínos zaznamenalo hnutí přejímání strojů do socialistické péče.

Hlavní formy socialistického soutěžení naplňovaly myšlenku, která dosud neztratila nic na své aktuálnosti: „být hospodářem na svém pracovišti“. Jen za rok 1953 přineslo socialistické soutěžení hodnoty ve výši 12 miliónů korun.

1.-maj-pionyri-web

 Malované děti v akci (v letech osmdesátých).

 

Příkladem v práci pro socialistickou společnost se stali dělníci přecházející k práci na více strojích. Za mimořádné úsilí byli oceněni státním vyznamenáním: Boh. Buňka, J. Klabal, Jar. Ondrušek, R. Rezek, K. Švenda, Fr. Fuksa, O. Navrátil a Jos. Žaludek. Společnost ocenila jejich přínos pro společnost po stránce ekonomické a morálně politické, protože se stali příkladem pro ostatní pracující.

Nové metody, postupy a vztah k práci všestranně podporovali i techničtí vedoucí. Mnohdy si pokrokové myšlenky realizátorů musely probojovávat uznání proti „zaběhaným“ způsobům, někdy i proti nevraživosti a skepticismu skupinek pracovníků, jimž byly „novoty“ cizí. Celková pozitivní tendence však u většiny dělníků převládala, byť se ani socialistické soutěžení nevyhnulo „dětským nemocem“, především formalismu.

Ekonomický přínos soutěžení, vedle morálně politického, byl nepopiratelný a v letech 1953 až 1959, kdy došlo k jeho největšímu rozšíření a prohloubení, byl vyjádřen částkou vyšší než 80 miliónů korun, z toho na materiálech bylo ušetřeno 45 miliónů.

Zlín 1976 - Svit z kolektivního domu

 Typický poválečný pohled (i s praporcem kouře) přetrvával až do roku 1993.(Foto asi z r. 1976)

 

 

Rokem 1958 vstupuje do života nová etapa socialistického soutěžení, brigády socialistické práce. Již v listopadu uvedeného roku došlo k vytvoření první 17členné brigády socialistické práce v kovovýrobě, vedené Z. Kučerou. V obuvnickém závodě vznikla brigáda vedená St. Neradilem a poté následovaly další kolektivy, vedené M. Lakotovou, Jos. Vašinou, M. Janotovou i první svazácká brigáda M. Juliny.

Nešlo jen o formu socialistického soutěžení v tradičním smyslu, ale o hnutí sledující vyšší cíle, vyjádřené zásadou: „Socialisticky pracovat, socialisticky žít“. I když zpočátku neměly brigády zkušenosti, zaměřily se oběma hlavními směry. V této době „každá zpráva o soutěžení brigád komunistické práce v Sovětském svazu, přizpůsobovaná našim podmínkám, ukazovala nám cestu vpřed“.

Svit n.p. - kolektiv spolupracovníků z b. 24

 

Hlavními úkoly v ekonomické oblasti se staly: rovnoměrné plnění úkolů, využívání současné a nové techniky, práce podle technicky zdůvodněných norem aj. Také druhý úkol, dotýkající se socialistického způsobu života, byl a je mnohotvárný a složitý. Výchova nového člověka, pracovníka vzdělaného, se vztahem k práci, kolektivu, podniku a socialistickému státu, je odpovědným úkolem. Takový člověk se nerodí, ale vyrůstá v podmínkách, které ovlivňují a formují jeho pracovní a morálně politický profil.

 

bsp-medaile.jpg

 

V roce 1959 se do soutěže o titul brigáda socialistické práce zapojilo 65 kolektivů s počtem 690 pracovníků. O rok později se počet téměř zdvojnásobil. Jejich činnost se stala novým podnětem pracovní a ideově politické aktivity, i když ne všem brigádám se podařilo obhájit náročná kritéria, stanovená pro jejich činnost.

Obrazek


 

 

Iniciativa pracujících a socialistické soutěžení v roce 1976

 

 

n.p. SVIT V LETECH 1949 - 1973

(původní versi sepsal kolektiv Musea obuvi na jaře 1989)

 

 

 

 

1949

V dubnu začal provoz závodní klub pracujících. Zahájen první pětiletý plán. Podnik přejmenován na Svit, město na Gottwaldov, zaměstnanci z Gottwaldova, Otrokovic a Slavičína dostávají dalších 396 nových bytů.

Národní podnik Svit, největší výrobce obuvi u nás, a dá se říci, že i jeden z největších podniků v Československu, v té době vstupuje do padesátých let s velkým elánem.

Zlín - východní pohled z mrakodrapu Baťova (1949)

 

 

 

1950

V rámci delimitací se od podniku odpojuje většina výroben, které přímo nesouvisejí s obuvnickou výrobou – mezi prvními ZPS.

Podniková organisace ČSM vyhlašuje akci „Svazák, nejlepší pomocník mistra". Postavena další zlínská rarita – elektrárenský komín vysoký 140 m.

 

1951

Vznikají první brigády vzorné kvality, dílny ČSP a vyhlašovány první vstřícné plány.

 

1952

Zahajuje provoz dílna pro realisaci zlepšovacích návrhů, v gumárnách vybudována první linka na automatické vysekávání podešví, půdování a cementování.

 

1953

Zahajuje činnost nový ZÚNZ a podnik poprvé získává Rudý prapor ministerstva a ÚV Svazu ROH.

 

1954

Postaven první panelový dům G40.

 

1955

N.p. získává Řád práce, na vysokém stupni se drží aktivita svazáků, kteří organisují brigády do zemědělství v pohraničí.

 

1956

Potvrzen 25 000. zlepšovací návrh – ustalovač odsávaných chemikálií, závodní klub získává první velký autobus, Dakotu. (Škoda 706 RO) Nejlepším řidičem podniku vyhlášen Bohumil Badin, který ujel bez nehody už 450 000 km.

Do výroby je zaveden nový vzor obuvi, známý i dnes – baleriny. Vyřešen nový obuvnický „kruh", zahájena výstavba zimního stadionu (dostavěn 1964). Dobudována Havlíčkova čtvrť s 97 byty.

Smutnou událost představuje požár ve 45. budově, kde se vyráběla převážně obuv na export. Gumárny jako první získávají titul „Vzorný chozrasčotní závod".

 

1957

Postavena strojírenská hala 13/2, činnost zahajuje technický kabinet, vybudována trafostanice. Zkušební provoz zahájila rozhlasová stanice Gottwaldov, vysílající (dodnes) na vlně 272 kHz.

Nad ovčírnou se otevřely první týdenní jesle. Další – denní – vznikly na Zálešné a v Morýsových domech, kde už bylo umístěno 217 dětí.

 

1958

Pokračuje vysoké tempo výstavby uvnitř podniku. Je zahájena výroba v Kvítkovicích a Hrušovanech. Výzkumný ústav kožedělný vyvinul umělý materiál Velur, o titul soutěží první kolektiv BSP v oddělení 621 kovozávodu. Vybudována centrální válcovna, gumárenský provoz 250 jako první dosáhnul 100 % socialisace (převod zemědělských pozemků do JZD).

 

1959

Po dvouleté přípravě se otevírá obuvnické museum, v závodní nemocnici zahajuje oddělení neurologie.

 

1960

N.p. Svit zahajuje novou formu bytové výstavby, známé jako „družstevní" – předává se prvních 18 bytů.

 

1961

Závodní klub ROH se stěhuje z hotelu Moskva do I. etáže bývalé krajské rady odborů.

 

1962

104 kolektivů získalo titul brigády a dílny XII. sjezdu KSČ, které pak byly uděleny i provozům a závodům + celému národnímu podniku Svit.

 

1963

V ZÚNZ instalováno nové roentgenové zařízení. Potvrzen byl 40tisící zlepšovací návrh, podaný Josefem Vykoukalem. V listopadu v nových prostorách 11. budovy otevřeli závodní knihovnu s obsahem 28 035 knižních svazků.

Zaměstnanci se mohou rekreovat v Léskovém.

 

1965

Závodní klub uspořádal 446 akcí s účastí 74 000 lidí, v kursech se doučovalo 1 340 lidí, 157 000 osob navštívilo 285 kulturních pořadů, knihovna disponovala 132 tisíci svazky.

Počet lékařů v továrních zdravotnických zařízeních vzrostl na 68.

V šedesátých letech v podniku prudce vzrostla investiční výstavba a potřeba generálních oprav. Od roku 1961 do r. 1965 se na tuto činnost vynaložilo 332 346 000 Kčs.

 

1966

Dvacáté výročí oslavila dechovka závodního klubu.

Zlín - nám. Práce -  socha koželuha a správní budova n.p. Svit - 1970

 

 

 

1970

N.p. Svit dosáhnul rekordní výroby – 55,6 milionů párů obuvi, každý druhý pár jde na export. Sama fabrika zabírá prostor 92 ha a od osvobození se jí podařilo vyprodukovat již jednu miliardu párů obuvi.

Sociální práce: podnikových rekreací se zúčastnilo 24 725 pracovníků s rodinnými příslušníky, náklady na zdravotnictví představovaly 5 270 000 Kčs, náklady na jesle a mateřské školky dosáhly 2 720 000 Kčs.

 

1973

Předseda MěstNV přivítal 67tisící občanku Zlína. Stala se jí Jana Bečicová, dcera zaměstnanců n.p. Svit.


Odměňování předních pracovníků n.p. Svit

 

 

Před započetím čtvrtého bloku:

Doc. Fr. Vojta pojednání rokem 1960 ukončil. Bohužel nedosáhnul v úvodu slibovaného roku 1984.

My máme omezení jiná. Věrni tradicím tohoto webu budeme čerpat především z domácího archivu a z toho, co nám dobří lidé pošlou a zároveň budeme myslet na to, že kapacita webu nemá nekonečnou úroveň a blížíme se jeho naplnění.

Otevíráme opatrně kapitolu o Svitu Gottwaldov – vědomi si blízkosti tématu. Již nevyužijeme břeskné levicovosti, raději nic konkrétního (firma ještě dýchá, i když v agonii), protože právníci si rádi přivydělají.

Zkusíme léta šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá s mírným přesahem do dob popřevratových. Probereme je přes organizaci, hospodaření, personalistiku a mzdy.

Jsem si vědom, že každá z uvedených oblastí by si zasloužila sólo dokonalou práci. Snad někdy příště.

Jako závdavek pro budoucnost citujme z podnikových novin Tep (listopad 1990) Zdeňka Pokludu a Svatavu Nováčkovou:

 Pokračování Část 4: 1960 - 1990

 o.p. a VHJ Svit

 

 

 

 

 

 

2)   V jediném roce odešlo ze Zlína třináct tisíc lidí – plná čtvrtina obyvatel města. Mezi nimi také celá generace těch, kteří Zlín vybudovali (J. Vaňhara, Příběh ....., str. 341)

 

3)  KSČM Otrokovice 2  

 

4)    V říjnu téhož roku (1947) měla premiéru hra T. Svatopluka (vl. jm. Svatopluk Turek) Botostroj. Hra je divadelní přepisem románové předlohy od téhož autora, která byla v roce 1933 soudně obstavena firmou Baťa. Jak lze z názvu vysoudit, jedná se o dílo ideologicky zaměřené proti kapitalistickým poměrům v Baťově podniku, které reportážním a naturalistickým způsobem zachycuje výjevy ze života proletářů. Není tedy náhodou, že divadelní přepis inicioval a premiéře v roce 1947 výrazně napomohl tehdejší generální ředitel znárodněných Baťových závodů JUDr. Ivan Holý, který drama použil jako názorný příklad poukazující na bezpráví v kapitalistickém zřízení a na druhé straně zvýrazňující zlepšení poměrů v časech řádu socialistického.    (http://cl.ff.cuni.cz/sorela/nova_skutecnost02.htm ) 

 

5) Naše pravda 15. května 1945

6)  Otázka socialistické soutěže sebou - pro zlínské továrny - nesla hlubší konotace.

     V meziválečné době vedli Baťovci polemiku se sovětským systémem řízení, který se pokoušel na leninské principy implantovat systém hmotné zainteresovanosti, viděný u Bati ve Zlíně.

     Ovšem - jak se na totalitní režim sluší - vše servíroval s náležitou ideologickou omáčkou a vykastrovanou podmínkou přeprodávání výkonů mezi dílnami. 

     Že pracovní nadšení v centrálně řízené ekonomice, byť podporované hmotnou zainteresovaností, nemůže nahradit baťovskou pružnost, se ukázalo po válce právě v Československu (v sovětském Rusku to pokrok byl).

     Po cca sedmileté episodě SPH převzala na dlouhé roky socialistická soutěž roli jedné z mála možností projevení samostatné iniciativy na pracovišti, která byla (občas) oceněna i hmotně.   

     Veškeré možné přínosy na trhu zboží a služeb (tehdy téměř zapovězený pojem) ovšem spolehlivě utlumily principy plánovaného hospodářství.

 

Pamětní medaile k 65ti letům fy. Baťa/Svit