Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jižní svahy – z minulosti

 (za použití textů a snímků J.F.Bobáka a arch. Fr. Nováka)

 


 
Trocha názvoslovného guláše na úvod

 
         Hledáme-li na mapě města Zlína Stráže jako území, pátráme marně. Tento název, příslušející do XIX. století loukám mezi Čepkovem a dnešním prvním segmentovým domem na Jižních Svazích, historie jemně skryla do mnoho neříkajících „Strání“.

Pomineme-li ulici „Stráně“ na Mladcové, pak cesty Nad Stráněmi i Pod Stráněmi najdeme v oblasti, načrtnuté v předchozím odstavci. To ale není jediný názvoslovný lapsus, který si Jižní Svahy nesou z minulosti. Vlastní kopce, řekněme ode dnešní Okružní ulice na sever, se vlastně jmenují .... Křiby. Pokud by se při stavbě sídliště dbalo na historické návaznosti, nesla by přinejmenším první etapa sídliště tento název. Dnes se jím honosí ulice ve II. etapě největšího sídliště města, která ovšem vznikla pod socialisticky úderným názvem „Družby“.

A vlastní Stráže? Přesunuly se nám "o kopec dále". Tento název obdržela na počátku tohoto století oblouková ulice kolem Vavrečkovy a Hlavničkovy vily, ze které směrem severním vybíhají známější Mokrá I.- III.
 

 

V případě Jižních Svahů (prý se píší s velkým písmenem u obou slov, tvrdí jazykovědci) vidíme zrod místního pojmenování v praxi – název staveniště, hojně používaný nejen v tisku, ale i běžnými obyvateli města zdomácněl, zažil se a ač nebyl dlouho kodifikován oficiálně, nepodařilo se jej vypreparovat z podvědomí lidí a zůstal nám i do budoucích časů.1)

      Možná je dobře, že socialističtí názvoslovci nezvládli přejmenování staveniště. Různých „severních měst“, „severních teras“ už v republice několik máme (např. Ústí nad Labem) a kdo ví, co by z ideově infikovaných mozků vlastně vypadlo. Např. když v roce 1980 byla hezky tiše – obyvatelům nikdo nic oficiálně neoznámil - přejmenována Okružní třída na třídu SNB, navrhoval nějaký zastupitel za tu nejsprávnější stranu nazvat sídliště „Městečko V.I.Lenina“. To aby si obyvatelé pořídili stany a přestěhovali se do kukuřičného pole, které se tehdy nacházelo v místech dnešní druhé etapy, v prostorách ulic Na Honech.

 

 
Projektování v minulosti

První projekt na zastavění svahů „Na Stráních“ pochází snad z roku 1927. Městský architekt F.L. Gahura, žák J. Kotěry, vypracoval své regulační plány v letech 1921, 1927 a 1934. První z těchto plánů zabývá se ale toliko oblastí Letné, továrny, dnešního nám. T.G. Masaryka (zastavujíc budoucí prospekt šikmými liniemi rodinných domků) a nám. Práce. 

Zajímavý obrázek pochází z roku 1928. Není od F.L. Gahury, kterého druhý regulační plán (1927) nabyl velkého významu – obec začala dle něj stavět a navíc formovat druhé městské centrum a školní čtvrť. Náš náčrt pochází od „kolektivu autorů“ a dalo by se říci, že Gahurův projekt povážlivě nebere na vědomí. Podívejme se na něj podrobněji: 

Obrazek

Zvláštní plán, zachvácený jednostranným „domečkovým dogmatismem“ a jistou nepředvídavostí. Nová baťovská zástavba je zaznamenána červeně, historická zástavba městská černě, silnice bez rozlišení vzniku bíle.

Podivností jeví se už to, že nárys nezachycuje Masarykovu školu, která v době tvorby schématu stála. Také zmizel panský statek – ale baron Haupt von Buchenrode prodává své panství městu Zlínu až roku 1929 ....

Vládne zde tedy jistá rozpornost – neexistence panství napovídá datu vzniku k roku 1930, absence Masarykovy školy schéma staví před rok 1927 (1926 – první internát je již obsažen). Kdo ví? Vise tvůrců bývají různé. A jak se chopili tvůrci celkového městského plánu?

1. Nová tř. T. Bati je již proražena (i když ne v dnešním významu a šířce hlavní městské třídy). I  třída Štefánikova existuje, i když odbočuje k jižnímu okraji plánu směrem na ještě  nenapřímenou Březnickou.

2. Prospekt internátů (dnešní nám. T.G. Masaryka) rozplynul se v drobnostech. Nebyla využita (=nebyla tvůrci známa?) prapůvodní Kotěrova a Gahurova myšlenka z r. 1918 a 1921 – zastavění terénu po vrstevnicích ne snad internáty, ale rodinnými domky.

 Náměstí a Štefánikovu přetíná před Tržnicí se protáhnuvší železniční vlečka do závodů. Kino umísťují tvůrci vůči dnešním Obchodnímu domu na stranu opačnou, z východní strany. Zřejmě si nedovedli představit zbourání tehdy nových domků na staré Březnické a stavějí raději na zelené louce.

3. Rozměry závodů Baťa není nutno komentovat, továrna je malá, omezena kolejištěm na  severu, Malenovskou třídou na jihu. Západní fronta továrny končí na úrovni dnešního  vyústění Antonínovy ulice do tř. T. Bati (dnešní „sedmdesátková“ řada budov). Zde  jsou zvláštní, neorganickou myšlenkou tři  tovární budovy, uzavírající západ areálu  podél nové ulice, pootočené o 90° a  odporující tak celkovému stylu tvorby jak  areálu, tak města (a Zlína).

4. A vzpomenutý „domečkový dogmatismus“? Domky jsou rozsypány prakticky všude –  podél ulic starých i nových, na Stráních (Jižních Svazích) i ve středu obce. Tvůrci  naprosto resignovali na vytváření městského centra v klasickém stylu. Vše zaplavují  rozptýlenou solitérní zástavbou. Nevznikají ani ulice Školní a Sadová, které dnes  v domovních blocích jádro města spoluvytvářejí.

5. Domečkování podléhají i Jižní Svahy. S trochu atypickou obloukovitou strukturou komunikací, sbíhajících se k jednomu centru, ležícímu v prostoru bloků ulic Sportovní a Dětská dnešní I. etapy. Schéma je možná v nepoměru rozměrovém, to divák zjistí, když sleduje, kudy je vedena doprava – stejně jako dnes ne přímo, z centra na sever, ale oblouky z Pasecké ulice a ze Sokolské. I v konečném důsledku by zobrazené plýtvání místem jen tak neprošlo a sídliště by bylo pravděpodobně zahuštěno mezidomky, obdobně jako ostatní baťovské čtvrti.

 

Vrcholným urbanistickým dílem F.L. Gahury stal se bezesporu „Základní plán upravovací obcí Velkého Zlína“. Je datován rokem 1934 a tehdejší třicetitisícový Zlín je v něm dimensován na 100 000 obyvatel. V tomto systému zástavby (dvojměstí Baťov-Zlín) zmizely dnešní vesnice a splynuly s osídlením městského charakteru. Velký Zlín tvořilo město se 7 přilehlými obcemi. Upravovací plán předpokládal vytvoření jediného správního centra Podřevnického údolí.

Jižní svahy v tomto plánu získávají zajímavý charakter. Jde o zónu obydlenou, zastavěnou domky v pevných uličních liniích. Rozptýlenost z roku 1927 zmizela. A centrem sídliště se stává ..... letiště. Zajisté nevelké, nepříliš rovné, bez patřičného zázemí.  

Obrazek

 F.L. Gahura: přehledná mapa regulace Zlína, 1934 (výřez)

 

 

Podle regulačních plánů Gahurových se město skutečně stavělo, a to až do konce války. Proto je zvláštní, že Jižní Svahy, ač pro obytné účely velmi vhodné, zůstávaly nevyužity. Po převratu v roce 1989 se vynořil názor, že se tak stalo kvůli spekulacím s pozemky. A potom se o pozemky pod Svahy přihlásil restituent .... církev. Spíše se lze přiklonit k názoru, že s tehdejší formou levné baťovské výstavby nekorespondovaly horší terénní podmínky, které na Svazích panují.

Obrazek F.L. Gahura: Základní upravovací plán obcí Velkého Zlína, 1934 (výřez)

 

 

1935 – Le Corbusier. Tento vytváří na terasách svahů severně od trasy Baťov – Zlín šest výškových skupin obytných domů, propojených obslužnou komunikací. V prostoru dnešních Jižních Svahů stojí dvě tyto skupiny (přesněji – jedna na místě I. etapy JS a druhá naproti – na kopci zvaném Čepkov, na „mladcovském“).  

Obrazek

 Le Corbusier: Návrh regulace Velkého Zlína, 1935 (výřez)

 

 

Návrhy J. Fukse na dostavbu nám. Práce ve Zlíně z roku 1940 poprvé zvedají vozovku Gahurovy ulice do výšky od její dnešní křižovatky s Baťovou třídou. Ženou ji přímo, bez dnešních oblouků, nadjezdem na Jižní Svahy, někam do míst dnešní ulice Nad Stráněmi.

Obrazek

B. Fuchs: návrh dostavby náměstí práce ve Zlíně, 1940, model.  Zde, někde ve válečných plánech, zrodila se „legenda“ o přímém napojení Jižních svahů silnicí z centra města - vynořila se s velkou silou době stavby nadjezdu na Jižní svahy. Tehdy ovšem byla již nerealizovatelná.

 

 

Po válce, v roce 1947 sešli se pánové Vladimír Karfík, V. Kubečka, T. Slezák, A. Vítek, J. Voženílek, aby rozvedli myšlenky svého předchůdce v křesle městského architekta, F.L. Gahury, kterého přizvali k řešení. Vzniknul „Regulační plán Zlína“. 

Obrazek

 J. Voženílek a kol.: Regulační plán Zlína, 1947, výřez z modelu

 

Jižních svahů se v projektu dotýká pár myšlenek – vytvoření obchvatné komunikace pod jejich patou, po Le Corbusierovi další alternativa zastavění rodinnými domky, vystavění nadjezdu na Jižní Svahy v téměř dnešních disposicích (zahrada vily T. Bati zůstala bez poškození). Dále si nelze nepovšimnout vedení hlavního vjezdu na JS – dnešní Okružní – která příliš neodpovídá charakteru přímé hlavní městské třídy, naopak tvoří jakousi křivolakou uličku.

Centrum budoucích Jižních svahů nachází se někde v oblasti ulice Větrná. Podivná myšlenka letiště byla naštěstí opuštěna, ale zrodila se nám nová čtvrť okolo Mladcovské ulice. Těžko říci, jaký by byl život v této oblasti. Rybníky nebyly sice továrnou zastavěny – v době projektování tam žilo v dřevěných barácích několik desítek německých zajatců a bývalých protektorátních představitelů města a koncernu Baťa a.s. – ale strmost území dosvědčí každý, kdo stoupal např. uličkou L. Košuta na Mladcovou.

Kladem tehdejších Jižních Svahů zůstává, že se bez problémů „přelily“ přes východní svah až na Vršavu, k novému sportovnímu areálu.  

Obrazek

  J. Voženílek: Zastavovací plán "Jižních svahů", 1947, situace

(zvláštnosti, především levý horní roh, jsou i na originálu)

 

 

 

postavené - Jižní svahy - blok 14a a 14b od jihozápadu

 

 

 

Obytný soubor Jižní svahy 

 

ing. arch. Štefan Čillík

ing. arch. Josef Melichárek

red. rada Stavoprojektu

 

(Naše pravda; asi 1985)

   

Nejvýznamnější a největší lokalitou komplexní bytové výstavby v našem městě je obytný soubor Jižní svahy, který svým situováním vytváří výraznou dominantu pro pohledech ze středu města a protějších svahů gottwaldovského údolí. Po vyčerpání volných stavebních ploch ve městě jsou Jižní svahy již po několik let jediným staveništěm, které svou rozlohou a kapacitou bytů umožňuje rozhodujícím způsobem řešit bytové problémy ve městě.

nevyfotografujete - Jižní svahy - Okružní

 

Je samozřejmé, že výstavba nového sídliště je v popředí zájmu nejen široké veřejnosti a odborníků, ale především těch, kdo se mají stát v blízké době, nebo již jsou, obyvateli této nové části našeho města.

nevyfotografujete - Jižní svahy Okružní

 

Občané kriticky sledují růst nového severního panoramatu města, hodnotí a domýšlejí se příčin změn, které se v průběhu několikaleté výstavby na architektuře a urbanistickém řešení projevily. Všechny společně zajímá, jaké jsou perspektivy dalšího územního rozvoje tohoto sídliště, jeho konečný rozsah, komplexnost občanského vybavení, typy domů, plošný rozsah, standard bytů, úroveň životního prostředí a t.d.

Obrazek

První etapa Jižních svahů postavená v intencích vyrovnání se panelové výstavby se zlínskou architektonickou tradicí a tradicí města zeleně. Foto ze srpna 2005.

 

 

 

Než se postavil první dům 

  

 

Obytný soubor vstupuje do druhé poloviny své výstavby, a proto je vhodné připomenout alespoň ve zkratce jeho nedávnou historii. Když bylo rozhodnuto o zástavbě tohoto území, jako perspektivní plochy k rozšíření města, bylo vypsáno výběrové řízení na koncepční řešení nového sídliště. Ze tří urbanistických návrhů řešitelských kolektivů ze Stavoprojektu Gottwaldov a Pozemních staveb Gottwaldov byl vybrán k realizaci návrh ing. arch. J. Gregorčíka a ing. arch. Š. Zeliny, který se stal podkladem pro výstavbu I. etapy sídliště.

Postavené - Jižní svahy - blok 14. od východu

 

  Pro první část výstavby je charakteristický soulad s gottwaldovskou architekturou, a to jak v urbanistickém řešení, tak i v materiálovém pojetí. Přispěla k tomu v té době připravovaná nová stavební soustava, označovaná jako NKS-G, a výstavba nové panelárny pro tyto nové typy obytných domů. Přínosem, kromě možnosti použití tradičních cihelných materiálů na fasádách, bylo i to, že soustava umožnila u bytů vyšších kategorií i větší plošný standard. Kontinuity s gottwaldovským urbanismem bylo dosaženo použitím převážně bodových domů, doplněných nízkou zástavbou řadových domů. Jako dominantního prvku bylo použito tzv. výškového segmentového domu, který současně tvoří i dominantu centra okrskového občanského vybavení. První etapa má 3 699 bytů s asi 10 000 obyvateli. Pohledově tvoří I. etapa západní část panoramatu z centra města. Zvláštností této výstavby byla i skutečnost, že generálním projektantem, dodavatelem i organizací pověřenou inženýrskou činností byla jedna organizace – PS Gottwaldov.
Jižní svahy - mapa sídliště s oběma etapami výstavby

 Kompletní mapa sídliště, pocházející z roku 1985. Mimo zobrazení stávajících částí zveřejňuje konečný vzhled sídliště po dostavění. Z plánu nebyla realisována stavba 6. a 7., občanská centra (včetně hlavního u II. segmentu), hřiště, zástavba domky ve Valachově žlebu, silnice na Nivy a další, víceméně drobné stavby.

 

Druhá etapa výstavby byla ovlivněna zásadním rozhodnutím GŘ PS Ostrava (Generálním ředitelstvím Pozemních staveb Ostrava, pod které na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Pozemní stavby Gottwaldov byly přiřazeny v rámci celostátního trendu vytváření obřích VHJ – výrobních hospodářských jednotek. Tento skutek se velmi negativně projevil na pokračování výstavby sídliště, rozhodnutí z Ostravy výrazně znehodnocovala architektonický ráz II. etapy. –pozn. C.)  o přechodu na nový celostátně platný typový podklad obytných domů OP 1.11, což se nutně muselo projevit i v novém urbanistickém a architektonickém řešení, jímž byl pověřen Stavoprojekt Gottwaldov. Nový celostátně platný typový podklad, zpracovaný Státním typizačním ústavem v Praze, byl pro generálního projektanta zcela závazný a neměnný. Při konfrontaci se soustavou NKS-G má sice vyšší plošný standard (průměr užitkové plochy 64,3 m2/1 byt), v omezeném počtu schválených bytových sekcí skýtá však menší urbanistické možnosti. Architektonické ztvárnění se proto omezuje výhradně na barevné nástřiky a nátěry, neboť obklady obvodových panelů jsou vyloučeny.  jižní svahy - bloková zástavba

Foto z kopce Mladcová - zaznačena bloková zástavba v nejhorším možném pojetí ostravských hlav, navíc s uhelnou (!) výtopnou mezi domy. Nahoře již bodová zástavba Valachova žlebu, v pozadí cihlová zástavba let devadesátých (od roku 1990 platí v celém městě zákaz výstavby z prefabrikátů - panelů, jednou z příčin tohoto opatření byl právě vzhled II. etapy Jižních svahů). Foto ze srpna 2005.

 

 

  

 

 

Změna přinesla ekonomičnost

 

Nová etapa se časově dostala i do nových podmínek výstavby sídlišť v ČSSR vydáním směrnic MVT-ČSR o soustavě standardů a technickohospodářských ukazatelů pro komplexní bytovou výstavbu v ČSR a současně i vydáním soustavy urbanistických ukazatelů pro komplexní bytovou výstavbu. V těchto složitějších podmínkách, zaměřených na zvýšenou ekonomii výstavby a intenzifikaci zástavby, sledující především zvyšování hustoty obyvatel v sídlišti, bylo připravováno urbanistické řešení dostavby sídliště nově pověřeným generálním projektantem – Stavoprojektem Gottwaldov.

 

Ve snaze naplnit nové požadavky, kladené na moderní bytovou výstavbu, a nalézt optimální řešení obytného souboru, ale také i splnit požadavky nově vzniklé státní expertízy pro výstavbu obytných souborů, se územně plánovací dokumentace vyvíjela od urbanistické studie přes podrobný územní plán, studii souboru staveb a jejich varianty, k výslednému územnímu projektu zóny. Na územní dokumentaci ve Stavoprojektu se podílel pracovní kolektiv ing. arch. D. Živockého, ak. arch. M. Totuška a hlavním projektantem – zpracovatelem konečného řešení, byl pověřen kolektiv pracovníků ateliéru C pod vedením ing. arch. F. Balajky. Uváděný vývoj a složitější podmínky se nutně musely projevit v konkrétním řešení a jsou v realizaci patrné i přes velkou snahu projektantů o architektonické sjednocení obou výstavbových etap.

 

U zbývající části rozestavěného sídliště je zřejmá převaha řadových domů nového typu OP 1.11, které intenzivněji využívají územních ploch, a vedou k vyšší ekonomii zástavby. Zatímco v první části výstavby byl hlavním kompozičním prvkem volně stojící bodový dům, charakteristickým motivem urbanistického řešení hlavní části II. etapy se stal polouzavřený obytný blok – obytná skupina sestavená z řadových a rohových sekcí s výškou 6 a 8 podlaží. Tato základní kostra je doplněna 8 a 12podlažními bodovými a výškovými domy, situovanými podél hlavních komunikací a ve vnitřních prostorách okrsku. Uplatnění a prosazení bodových a výškových domů, které jsou podstatným oživením celkového urbanistického řešení, si vyžádalo velké úsilí projektantů, než byly úspěšně překonány výchozí požadavky na řešení sídliště jen z řadových domků (= nebýt zoufalství a odporu místních realizátorů, sestávala by druhá etapa Jižních svahů z hustě na sebe naflákaných vysokých betonových bloků – zde jemně nazývaných „domky“. I to, co vyrostlo za betonový hnus, vytvořilo zátěž města možná na staletí. –pozn. C.).

 

Kladně se projevil při posuzování výrazně ekonomických řešení i vliv usnesení vlády ČSR č. 333 o poslání a směrech dalšího rozvoje socialistické architektury a urbanismu, prosazující celospolečenský požadavek zvýšení kvality investiční výstavby a tvorby životního prostředí. Je možno říci, že prospěšné změny, které vedly ke zkvalitnění definitivního urbanistického řešení sídliště Jižní svahy, se odehrály v hodině dvanácté a vyžádaly si velké úsilí ode všech partnerů, podílejících se na přípravě a výstavbě tohoto obytného souboru.

Jižní Svahy - bodový dům s nízkým blokem
"Záchranná" varianta - bodové výškové domy dotvářející blokovou zástavbu poloviční výšky. Použito pouze v části sídliště (II. etapě) k městu přivrácené. Foto z července 2004.

 

  

 

 

Občanská vybavenost

 

Nedílnou součástí řešení sídliště je občanská vybavenost, která komplexně řeší všechny potřeby obyvatel nového sídliště. Je členěna na základní vybavenost (obchody, služby, osvětová místnost, hostinec), která tvoří podružná centra obytných skupin v blízkosti zastávek MHD. Vyšší vybavenost (obchody, služby, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zdravotnická zařízení) tvoří obvodové centrum v blízkosti II. segmentového domu v centru celého sídliště Jižní svahy (Nikdy nebylo dostavěno, dodnes ve formě montovaného betonového torsa. Pozn. C.). Plochy panelárny po jejím zrušení budou využity pro další rozšířená centra a vybudování centrálního shromažďovacího náměstí, jehož dominantou bude sousoší.

Jižní svahy - bloky za II. segmentem

 V textu téměř vychválená zástavba z panelových vnitrobloků - brutálnost řešení podtrhuje zvýšený hluk, který vzniká násobením jakéhokoliv sebenepatrnějšího zvuku mezi domy takto proti sobě postavenými. Foto červenec 2004.

 

 

Urbanistické řešení sleduje vytvoření kvalitního obytného prostředí, zejména důsledným oddělením pěší dopravy od vozidlové, soustředěním parkovacích ploch při hlavních komunikacích a řešením podzemních parkovacích stání ve vnitřních prostorách hlavních obytných bloků (celkový počet parkovacích stání odpovídá ukazateli 1 stání/1 byt). Výsledkem těchto snah je pěší zóna, vytvářející logické pěší spojení obvodového centra s parkovým středem obytného území, s areálem škol, sportovištěm a lesním masivem Kocanda.

 

Výstavba rodinných domků, obdobně jako v I. etapě, vytváří nízkopodlažní podnož obytnému souboru při pohledech z centra města. Rodinné domky jsou situovány v menším rozsahu nad Pasekami, rozsáhlý soubor soustředěné výstavby rodinných domků je situován na severním okraji sídliště v lokalitě Valachův žleb, který je řešen formou řadových atriových a terasových domů (nebylo realisováno, pozn. C.).

 

 

 

 

Fakta na závěr

 

Hlavní kapacitní údaje II. etapy výstavby obytného souboru Jižní svahy:

 

bytová výstavba:

 počet bytů    - 6 191

 počet obyvatel   - 21 092 

 průměrná užitková plocha jednoho bytu - 64,94 m2 

 

 

občanská vybavenost: 

 4 základní školy - 2 720 žáků

 3 jesle -  180 míst 

 7 mateřských škol -  720 míst

  služby -  240 pracovních míst 

 zdravotnické středisko -  29 lékařských pracovišť 

 maloobchodní zařízení - 4 590 m2 prodejní plochy 

 restaurace -  827 m2 odbyt. plochy 

 kulturní zařízení - 1 238 sedadel 

 zařízení tělesné výchovy - 4 560 m2 pozemku

 

dále pošty, pojišťovna, spořitelna, úřadovna VB, údržbářské středisko bytového fondu, sběrna surovin atd. (nic z kapitoly „dále“ nebylo realisováno, pozn. C.).

 

--------------------------

 

 

 

Doslov „Naší pravdy“

 

Důležitým ukazatelem rozvoje města je jeho bytová výstavba. Zatímco v roce 1945 bylo na území města asi 10 000 bytů, vesměs II. kategorie, a 5 000 obytných domů, bylo za čtyřicetileté období budování našeho města postaveno 19 500 bytů, převážně první kategorie. Počet obyvatel se od roku 1945 zvýšil z původních 49 800 na dnešních více než 85 300.

 

Dominantou města a symptomem moderního bydlení se stal nově budovaný obytný soubor Jižní svahy, jehož výstavba započala v roce 1969. Při jeho plánovaném dokončení v roce 1995 by v něm mělo najít příjemné bydlení na 28 000 obyvatel. 

Obrazek
 

V současné době je věnována velká pozornost budování občanské vybavenosti v oblasti služeb, obchodů, restaurací, školství a tělovýchovy. Neméně závažným úkolem je i postupné zlepšování současného životního prostředí v souladu s celospolečenskými možnostmi. Bude nutno dořešit také síť sběren druhotných surovin, snížit hlučnost a exhalace městského dopravního systému. Významným úkolem v této oblasti bude i výsadba rekreačních lesů v prostoru Vršavy, Kocandy a Zboženska.  Bez zajímavosti není ani výstavba nadjezdu přes železniční trať a řeku Dřevnici na Jižní svahy, který by měl podstatně zpříjemnit cestování mezi sídlištěm a centrem města. Ke zkulturnění cestování přispěje jistě i připravovaná výstavba trolejbusové sítě.
Jižní svahy z nadjezdu

 Ke městu přivrácená část II. etapy sídliště, utopená ve vzrostlé zeleni, koupající se ve slunečních paprscích, nepůsobí depresivně. Foto červenec 2004.

 

 

 

Trolejbusová doprava na Jižní svahy


Petr Kohoutek, referent TOR – DPMG

(1985)

 

 

Trolejbus je dopravní prostředek MHD, který v poslední době zaznamenal celosvětovou renesanci. Důvodů je několik; k těm nejzávažnějším patří především snaha o zlepšení životního prostředí měst, zamořených exhalacemi motorových vozidel a snížení hlučnosti, což je další negativní jev, doprovázející motorizaci měst. Nelze však opomenout i ekonomický tlak na zavádění trolejbusů, který se obzvlášť prohloubil po extrémním růstu cen ropy v 70. letech.

K Pasekám

Ulice "K Pasekám" dva roky po zahájení trolejbusové dopravy (červenec 1992). Fotografováno od křižovatky s Gahurovou a Mladcovskou.

 

 

Je potěšitelné, že dopravní podnik města Gottwaldova nezůstal stranou tohoto trendu a budováním nových trolejbusových tratí postupně nahrazuje autobusovou dopravu, která v souladu s danou koncepcí rozvoje MHD bude zajišťovat pouze méně kapacitní a okrajové linky MHD. Přitom rozsahem trolejbusové dopravy se již nyní řadí Gottwaldov k předním městům v ČSSR.

 

Průjezd trolejbusu po Okružní třídě v únoru 2008.
 

 

 

 

V posledních letech byl v souladu s uvedenou koncepcí dán do provozu nově zatrolejovaný úsek Příluky – Dřevnická ulice. Ovšem akcí zásadního významu, kterou lze svým rozsahem přirovnat k zavedení trolejbusové dopravy v Gottwaldově v roce 1944, je zavedení trolejbusové dopravy na Jižní svahy. Předpokládá se, že trolejbusová trať bude na tomto největším gottwaldovském sídlišti budována ve dvou etapách. Ta první nahradí autobusovou dopravu na dosavadní lince č. 51. Druhá etapa se týká vybudování trolejové trati na Pasecké ulici (linka č. 56) (nebyla zatrolejována, -pozn. C.) současně se zatrolejováním  ulice Středová (pod II. segmentem). Ovšem nezbytnou podmínkou pro zavedení trolejbusové dopravy na Jižní svahy je výstavba nové měnírny pro napájení těchto tratí. 

Obrazek

Trolejbus Škoda Sanos na Jižních svazích - 13. srpen 1989 

 

 

Kdy můžeme očekávat první trolejbusy na Jižních svazích? Pokud se podaří plně realizovat záměr DPMG, bude to koncem roku 1988. V této době již bude dokončena I. etapa výstavby trolejové trati, zahájené v letoším roce. Samozřejmě bude také ukončena výstavba měnírny, s jejímž zahájením se počítá v roce 1986. Že nejde o jednoduchou záležitost, lze dokumentovat několika čísly. Náklady na realizaci I. etapy, včetně měnírny, představují částku 20 mil. Kčs. Přitom bude nutno postavit 300 trakčních stožárů a položit 18 km trakčních napájecích kabelů. Je nutno zdůraznit, že tuto akci zajišťuje DPMG převážně vlastními silami, což je úkol pro DPMG více než náročný, uvážíme-li, že na činnost v takovém rozsahu není podnik vybaven.

 

I přes to však pracující Dopravního podniku udělají vše pro to, aby se jim uvedený záměr podařilo čestně splnit a aby obyvatelé sídliště Jižních svahů mohli využívat podstatně kvalitnějších služeb MHD, než tomu bylo doposud.  gahurova

Část ulice "Gahurova" u jízdárny - dva roky po zahájení trolejbusové dopravy (červenec 1992). Fotografováno od křižovatky s K Pasekám a Mladcovskou.

 

 

Druhá etapa - pátá stavba

 

 

ing. arch. Štefan Čillík  

ing. arch. Josef Melichárek

red. rada Stavoprojektu

(Naše pravda; asi 1987)

 

 

{Pátá stavba JS byla posledním panelákovým zásahem do tváře města, poté přišel převrat a předimenzovaný silikátový experiment, mající svůj prazáklad v roce 1938, zastavil bez možnosti odvolání. Pozn. C.}

 

 

 

Další stavbou, která se projekčně připravuje a která realizačně navazuje na stavbu Valachův Žleb, je 5. stavba. Její urbanistické řešení je v souladu se schváleným územním projektem zóny Jižní svahy, II. etapa, který byl v roce 1984 přepracován na základě nových urbanisticko-ekonomických požadavků na komplexní bytovou výstavbu.

 

V současné době se dokončují prováděcí projekty jednotlivých objektů 5. stavby a vlastní stavební práce byly zahájeny přípravou území.

 

Výstavbou 5. stavby se zahajuje realizace kompaktního území 5.-12. stavby, nacházejícího se za objektem 864 lůžek (druhý segmentový dům), směrem severním, severovýchodním a východním, a táhnoucího se až k lesnímu masivu Kocanda. Druhý segmentový dům pak bude dominantou celé této budoucí zástavby.

 

Vlastní území 5. stavby má rozlohu 6,35 ha. Je svažité k jihu až jihozápadu. Na západní straně je vymezeno již zmíněným druhým segmentovým domem, na jižní straně navazuje na 4. stavbu, z východní strany území uzavírá terénní zlom, ukončený stávajícím objektem vodojemu. Na severní straně přejde území 5. stavby do budoucího celosídlištního parku. Území je pohledově velmi exponováno z centra města a dotváří siluetu sídliště Jižní svahy. Z tohoto důvodu byly využity všechny dostupné urbanistické a architektonické prvky, jejichž zásady byly formovány již v územním projektu (svaživost terénu, výška zástavby, urbanistická skladba .....).


5. stavba JS  -  situace

 

Situace 5. stavby v prostoru sídliště. 2. SD = druhý segmentový dům, OC = budoucí obchodní centrum.

 

 

 

Charakteristickým urbanistickým motivem 5. stavby je polouzavřený obytný blok, sestávající se z šestipodlažní a osmipodlažní zástavby obytných objektů. Dva tyto obytné bloky jsou kompozičně dotvořeny na severní straně čtyřmi dvojicemi bodových bytových sekcí. Z typových sekcí konstrukční panelové soustavy OP 1.11 byly po dosažení žádané skladby bytů použity šestipodlažní sekce řadové, označení 42d4, 315, rohová 32d4, osmipodlažní sekce řadová, označení 42d4 a bodový a bodový dům 34d33B. Všechny sekce jsou průchozí, podsklepené, přičemž podzemí je využíváno pro domovní vybavení (sklepní boxy, kočárkárna, sušárny, prádelna .....). Tímto podlažím je řešen hlavní vstup do objektů.

 

Vlastní byty jsou I. – V: velikostní kategorie, t..zn. pro jednu až pět osob, přičemž nejvíce – 44,7 procent z celkového počtu 803 bytů, představují byty čtvrté velikostní kategorie. Tyto jsou buď tří nebo čtyřpokojové s diferencovanými ložnicemi, umožňující oddělené spaní dětí rozdílného pohlaví. Tak jako u stavby Valachův žleb, je i zde uvažováno s byty pro invalidní občany.

Nejpoužívanější sekce 6,8 - 42d4 
Nejpoužívanější sekce 6,8 - 42d4, typické podlaží - 2 byty IV. velikostní kategorie (pro 4 osoby), užitková plocha 67,92 m2; 1 byt II. velikostní kategorie (pro 2 osoby), užitková plocha 43,43 m2.  

 

 

Sekce každého bloku jsou sestaveny tak, aby vytvářely vnitroblokový polouzavřený klidový prostor. Na něm jsou vyřešeny odpočinkové plochy, plochy hřišť a pískovišť s vybavením pro děti předškolního věku (průlezkami, houpačkami, skluzavkami, kolotoči ...). Dále jsou zde navrženy plochy vnitroblokové zeleně, venkovní domovní vybavení a pěší komunikace.

 

Plošné a výškové řešení vnitrobloku podstatně ovlivnil objekt podzemního parkovacího stání společně s objektem technické vybavenosti (výměníkovou stanicí tepla, trafostanicí, soustřeďovacím bodem slaboproudu). Vjezd do podzemních parkovacích garáží je řešen rampami vždy v blízkosti příjezdu osobních vozidel do obytné zástavby. Vlastní objekt je řešen pro dvouúčelové využití. Je zde umístěno 96 parkovacích stání ve dvou úrovních. Do prostoru vnitrobloku jsou zaústěny nouzové východy z těchto garáží. Konstrukce objektu je z monolitického železobetonového skeletu.

 

Problémem 5. stavby bylo zásobování teplem. Z důvodu prozatímní nereálnosti vybudování centrálního zdroje tepla bylo vytápění vyřešeno přístavbou kotelny K5 v prostoru dočasného zdroje tepla. Nosnou konstrukci této kotelny tvoří ocelový skelet typu HARD se sedlovou střechou a oplášťování v atypickém provedení.

 

Dopravně je území 5. stavby napojeno na komunikační síť vyššího významu systémem obslužných a sběrných komunikací a sjízdných chodníků. Hlavní dopravní tah s městskou hromadnou dopravou, procházející pod panelárnou Jižní svahy (t.č. Delvita - Billa, pozn. C.), bude v budoucnu propojen na Nivy. Obslužné komunikace jsou vedeny pouze k jednotlivých blokům a neumožňují průjezd vozidel do dalších částí sídliště. Na nich jsou navrženy odstavné plochy pro motorová vozidla na terénu. V prostoru parkovišť jsou navrženy plochy pro umístění kontejnerů na odpadky.

 

Z občanské vybavenosti je součástí 5. stavby objekt mateřské školy MŠ 5 pro 120 dětí. Je situován v docházkových vzdálenostech a v blízkosti hlavních pěších tahů k zastávkám městské hromadné dopravy. Jde o monoblokové řešení třípodlažního objektu v technologii montovaného skeletu MS OB – R. K objektu MŠ přiléhá pozemek vybavený hřišti, brouzdalištěm, pískovištěm, přístřešky pro děti. S ohledem na skutečnosti, že území 5. stavby bezprostředně navazuje na budoucí obvodové centrum sídliště Jižní svahy, umístěné pod druhým segmentovým domem (populární nedostavěné betonové torso na sever od Billy, pozn. C.), není další občanská vybavenost v rámci 5. stavby uvažována. Je totiž v plné míře zastoupena v objektech budoucího centra základní školy, zdravotního střediska, objektů obchodů a služeb – realizačně na prvním místě s rokem zahájení 1986, a objektu kultury a stravování.
obchodní centrum Jižní svahy

Obchodní centrum západně ode druhého segmentu, jak mohlo vypadat dle představ projektantů - dle výrazné zaasfaltovanosti okolí lze určit datum vzniku projektu na druhou polovinu let devadesátých, kdy motoristická omezenost spotřebně orientované společnosti nabyla intenzity.

 

Všechny objekty 5. stavby jsou navrženy v barevných povrchových úpravách bílé a červenohnědé, charakteristické pro sídliště Jižní svahy. Od stavby Valachův žleb jsou používány pro povrchové úpravy panelů vsypy, čímž se podstatně zlepšil vzhled bytových objektů. Vstupní podlaží jsou obložena cihelným páskem barvy červenohnědé, na objektech technické vybavenosti je použito pohledového betonu v kombinaci s cihelným páskem.
Jižní svahy - 5. stavba

 Jižní svahy - pátá stavba (dolní část) v lednu 2007. Vzpomínané povrchové úpravy panelů vypadají jako kožní nemoc, domy jsou v relativně zachovaném, místy odroleném stavu. Okna v různých fázích rozpadání.

 

 

 

Díky nové urbanistické kompozici návrhu územního projektu zóny představuje 5. stavba mezník v dlouhodobé realizaci sídliště Jižní svahy. Další stavby navazující na 5. stavbu (nerealizováno, po převratu přišel zákaz panelové výstavby, pozn. C.) již používají stejných urbanistických motivů zástavby bytovými domy a v celku pak vytvářejí konečný návrh využití daného území pro komplexní bytovou výstavbu.

 

Generálním projektantem je KPIO Stavoprojekt Gottwaldov, investor ONV Gottwaldov, generální dodavatel Pozemní stavby, n.p., Gottwaldov.

 

 

základní údaje:

počet obyvatel - 2 621

počet bytů -  803

z toho komunální (státní) -  278

družstevní  -  525

plocha území -   6,35 ha

průměrná podlažnost  -  7,5 podlaží

prům. užitková plocha -   61,6    m2/byt

prům. obložnost bytu  -        3,26  obyvatel/byt

hustota základní  -    412,8    obyvatel/ha

hustota objektivizovaná -    334,3    obyvatel/ha

prům. náklad na 1komplexní byt -  272 449,-  Kčs

celkový náklad stavby -  217 819 000,- Kčs

dokončení stavby  -  1990  

 

 

 byty podle kategorií:

kategorie I. II. III. IV. V.

počet bytů  24 163 222 365 29

 

 

 

--------------------------------------------------

 

 

 

1)

Drobná noticka o názvu "Jižní svahy"

V období po roce 1995 se setkáváme povětšinou s psaným výrazem "Jižní Svahy" - oběma písmeny velkými. Nejde o žádné oficiální pojmenování, pouze o zaužívané označení oblasti a uvedená verze názvu je umožněna m.j. rozvolněnými pravidly českého pravopisu z roku 1993.
Při projektování stejně nazývaného sídliště (1968-70) se na pracovní stoly dostala ponejprve část I. etapy k městu přivrácená. Tedy na svazích "na jih otočených, k jihu se sklánějících". Navíc první dokončovanou částí (1972-75) byly opravdu stavby na svazích orientovaných víceméně na jih - Etapa I., oblast položená od dnešní ulice Okružní západně a jižně. Uličním značením: Družstevní, Javorová, Nad stráněmi, Slunečná.
Zde, v prvním sídlištním ústrojenství (m.j. první obchod ještě v bytovém domě, první zárodek pošty, trafika, lékař, MŠ a ZDŠ) nese si název staveniště Jižní svahy svou orientační logiku. Domy na Družstevní ulici zajisté odpustí.
Ale ouha - název se ujal. Mimo perojativního "Jižní blata" lidé bez problémů užívali jak dvouslovného označení, tak zjednodušeného "Svahy". V tisku byl tento název po prvních článcích rychle zaužíván.
Buďme rádi, že nikdo nevymýšlel nějaké nové, nejspíše třeskutě revoluční pojmenování pro sídliště. Ač v době pozdějšího rozsahu zástavby výstižnější pojmenování by odpovídalo zkrácenému "Svahy".
Na těchto stránkách se víceméně z důvodu osobního návyku držím původní verze ze stavebních výkresů - Jižní svahy. Velké "S" nasazuji pouze tehdy, když reprodukuji přesně textovou předlohu nebo popisek pod fotografií. Stará verze je s přimhouřením obou očí průchodná, dodnes zhusta používaná, i když diskutabilní.
  Jižní Svahy je jednoznačně správně. Podle pravidel českého pravopisu a přinejmenším od doby, kdy původně pracovní pojmenování proniklo do map (a slovo "svahy" se stalo součástí oficiálního názvu) a kdy se domy, zde postavené, rozprskly po celé ploše kopců severně od Zlína.
 

Obrazek

Fotografie nejstarší části Jižních svahů - úplně prvním byl dům vpravo dole, který po dobu výstavby I. etapy sloužil jako ubytovna zedníků, provizorní obchod a pošta. Do prvotní výstavby osobně nezahrnuji objekty severně od Okružní třídy, ač i ty patří do I. etapy. (Foto Cygnus, červenec 1987)
 

 

Tento článek včetně fotografie použila a ve svém vydání jak papírovém, tak  webovém neuvěřitelně zmastila zlínská mutace reklamního týdeníku SEDMIČKA ze stáje Mladá fronta a.s.