Jdi na obsah Jdi na menu
 


Panský dvůr

( Zlínské noviny 1993; akad. arch. Eduard Staša)

 

Obrazek

Záběr na fotografii zachycuje místo dnešního parkoviště mezi Svitem a zámeckým parkem o 1. máji roku 1926. Nacházelo se tu také hlavní volejbalové hřiště SK Baťa. Území ještě neprotínala městská komunikace od internátů na Trávník (1939) v místě dnešního nadjezdu na Jižní svahy.

Dopolední prvomájový průvod se právě vrací od starého náměstí (Míru) k hlavní bráně Baťových závodů, která zde vznikla roku 1925 přemístěním od nádraží . Někdy v té době vzniká také odtamtud  tažená nová spojka – Tovární ulice. Zrušili ji až při stavbě koupaliště „U továrny“ roku 1939.

Průvod provázený řadou vyšňořených alegorických vozů odbočuje z hlavní ulice Malenovské, kterou sem přeložili z okraje továrny roku 1924. Vchází hlavní branou do závodu, kde se v těch letech konávaly prvomájové oslavy na provizorním výletišti mezi budovami. V ten den bývali zaměstnanci a jejich rodiny hosty šéfa Tomáše Bati.

Ubrány  na dolním okraji snímku stojí budova první tovární ambulance, dokončené právě před rokem. Objekt vzal za své až při výstavbě nové tržnice ABS v letech 1993-1995.

s však zajímá především rozlehlá přízemní budova s vysokou střechou uprostřed. Jde o starý panský dvůr, přesněji o jeho severní polovinu, přičemž horní jižní část  tvořila zrcadlový obraz. Zemědělský dvůr tvořil tak uzavřený obdélník s dvěma vjezdy uprostřed.

Od středověku dvůr doprovázel historii města, zámku a jeho feudálních pánů. Můžeme jej zaregistrovat už na nejstarším obraze  Zlína ze XVI. století, i když má nepochybně mnohem starší původ. Půdorys dvora prodělal v průběhu staletí řadu proměn než vykrystalisoval do konečné podoby. Nelze přitom opomenout, že zemědělský statek stával původně na západním okraji města, obklopen panskými polnostmi a loukami až k okrajům lesa. Pozůstával z objektů stájí, chlévů a kůlen i z obydlí pro zaměstnance. Teprve mnohem později začal být postupně pohlcován novou výstavbou města.  

Obrazek

 Dvůr za vlády Tetourů v XV. a XVI. století proslul chovem koní, v době pozdější zase chovem ovcí. V posledním období k hospodářství patříval také velký sklad dřeva s kovárnou jižně nade dvorem, dlouhá řada stodol od západu a ovčín podél březnické cesty. Takové seskupení budov obklopených zelení, ohraničené silnicemi od Prštného a Březnice nám ukazuje také mapa z roku 1823, vše vypadalo stejně i roku 1910. Ale po válce zůstal už pouze hlavní objekt dvora. Stodoly zmizely, místo nich nacházíme pouze panské pozemky s neobvyklým pojmenováním „Horní Ernestinka“.

Březnická - ovčírna

Fotografie panské ovčírny  (v popředí), stodoly (vlevo), dvora (čtvercový objekt za ovčírnou) a lesního úřadu (vilka před kostelem) z nejvýchodnějšího z úřednických domků (v kroužku) na Březnické ulici (1920-22). Domky padly za oběť výstavbě Velkého kina a hotelu v letech 1932-33.

http://www.zlin.estranky.cz/img/picture/32/nad-Ov%C4%8D%C3%ADrnou-1922-web.jpg

 

A ještě něco se první světovou válkou nezměnilo. Majitel. Dvůr i s pozemky patřil stále rodině barona Haupta.

Abychom si zkráceně promítli meziválečný vývoj prostoru, shrňme si: panský dvůr stál v místech dnešní parkové plochy mezi památníkem Partyzána a Tržnicí, která vznikla coby první obchodní dům fy. Baťa a slouží od roku 1926. Celé hospodářství barona Haupta (prodal je i se zámkem r. 1929) bylo zbouráno roku 1930, aby rozšířilo tehdejší parkoviště autobusů.

Obrazek

 Vlevo od objektů panského dvora (vracíme se k fotografii v úvodu článku) stojí přízemní dům zahradníka Sováka a za domem se rozkládá jeho zahradnictví. Původně tato ovocná a zelinářská zahrada patřívala k zámku. Od tohoto prostoru ubíhají podél ulice zídky s oplocením směrem k náměstí. Vozovka ulice zvané tehdy Zahradní  tvoří dnes povrch tržiště Pod kaštany.

Mezi panský dvůr a Sovákův dům se ještě vešla ulice U dvora (stará silnice do Březnice). Probíhala nade dvorem a kolem právě dostavěného obchodního domu (Tržnice) k řadě úřednických domků  fy. Baťa, zvané Hradčany  a dál do Březnice. Část z této vozovky přežila až do doby relativně nedávné - mnozí si pamatujeme cestu nad Tržnicí, po které jezdívaly do r. 1980 trolejbusy.

pozadí našeho prvního snímku nad střechami panského dvora dominuje věž kostela sv. Filipa a Jakuba, vlevo od ní pak budova školy J.A. Komenského. Mezi nimi se ukrývá střecha staré školy pod kostelem, na pravém okraji proti obloze holý kopec Lazy a Kamenná, ještě nezastavěný pozdějšími rodinnými domy. Za starých časů oblíbené místo zimních sáňkovaček a podzimních ohníčků při pečení brambor a vaření trnek.

Když došlo k již zmíněnému prodeji panství barona Haupta roku 1929 firmě Baťa, vzniklo obratem na části území hospodářských budov autobusové nádraží, z části se vytvořila jedna z grandiosních gahurovských velkorysých zelených ploch. A skoro vše, až na park, odvál čas – ztratily se jak autobusy, tak prvomájové oslavy.

Obrazek

 Dopřejme si trochu jiný pohled na popisovanou oblast (bez důrazu na panský dvůr). Mimo zámku, radnice, Komenského školy, staré školy a kostela lze nahlédnout do ještě uzavřeného zámeckého parku, nepřeťatého dnešní Gahurovou třídou. K náměstí vede okolo Sovákova domu Zahradní ulice, křižovatku s ní tvoří již také zaniklá ulice U dvora. V popředí fotografie, mezi fabrickou ohradou a zdí zámeckého parku, leží Tovární ulice. Exponováno z dnešní budovy 13 (Frema a.s.).


sad Komenského - Zlín