Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čtení z fotografie: "Pohled na střed města" 

akad. arch. Eduard Staša

(Tep nebo Zlínské noviny; 1992)

 


Tato fotografie se na našem webu vyskytuje u více článků, navíc ve dvou značně odlišných úrovních kvality. Jelikož její obsah byl již vícekrát probírán v t.zv. čtení z fotografie a prvků zahrnuje požehnaně, provedu její rozbor pouze textově, bez označování objektů čísly.

Čas: 1937;  střed města ze severního bloku domů na Masarykově náměstí. Originál uchovává Okresní archiv Zlín – a průvodcem, jak z titulků vidno, je jako obvykle akad. arch. Eduard Staša.

Obrazek


 Povrch:

Před více jak pěti lety vzala za své kamenná dlažba náměstí, nanesen asfalt, dlážděny zůstaly pouze průjezdné vozovky.

 

Vpravo dole:

Obnovená stará kašna, původně požární nádrž (1829). Staré lípy okolo nahradily nové, dodnes stojící.

 

Levý okraj snímku:

Směrem ke kostelu vidíme okno z patrového domu „U Pavelců“,  za ním do ulice Kostelní vidíme štít nízkého objektu trafikanta Nohála i staré domy Nesvadbovy  a Čistínovy.

 

Stará fronta domů na jižní straně náměstí:

Vidíme proluku z roku 1934, kdy před 1. májem padnul památný dům, původně středověký hostinec „U Anděla“, zvaný „Pagáčovo“. Vpravo od nově vzniknuvší spojky stojí osaměle (i když to tak kvůli tělesu dvora nevypadá) starý dům rolníka Maloty, zvaného „Podpodomský“ (na našem obrázku již nerozlišíme, že stavba kdysi disponovala skutečným podloubím, zastavěným někdy mezi léty 1890 – 1903) dle podloubí – po zlínsku podpodomí - u objektu.

Švenkněme pohledem doprava - přes cestu - následují: přízemní  domek trafikanta Fuchse, na něj přilepený domeček vdovy Vrlíkové-Krajčové, vedle patrové objekty obchodníka Krajči (tři okna v patře) a pošmistra Minaříka (čtyři okna v patře), ve kterém fungovala první zlínská pošta. Vedle poštovny - na rohu - stával dříve ještě dům obchodníka Marka, část své existence dokonce patrová stavba s věžičkami. Na našem obrazu chybí - následoval osud Pagáčova a byl zbourán.

Osud zobrazených objektů se postupně naplňoval v dalších letech – poslední šly k zemi v roce 1948.

 

Nová jižní fronta náměstí:

Tvoří ji nové, od roku 1932 budované moderní vícepatrové domy s obchody v přízemí. Náměstí se tímto počinem rozšířilo o cca 80 metrů směrem na jih.

Tentokráte čtěme domy odleva; pod kostelem stojí objekt sklenáře Javorského   z roku 1933, který patro pronajímal Živnostenské záložně.

Na něj je přilepen dům obchodníka Marka. Pak chvíli nic a ocitáme se na úrovni vícekrát vzpomenuté proluky k třídě Tomáše Bati – zde stojí činžovní objekt provazníka Šenkeříka, cukráře Krause (na štítu nápis Cukrárna), hostinského Linkenhelda (nápis Restaurace) a majitele tiskárny Potměšila (Knihtiskárna). Trochu schován za tělesem domu, ve kterém dnes sídlí družstevní záložna, vykukuje objekt Nakládalův.

 

Vzdálené objekty:

Za novou jižní frontou Masarykova náměstí lze identifikovat nižší dům na Sadové, o vrstevnici dál pozadí vícepatrových objektů na Štefánikově. Další linie stavby v nové školní čtvrti (v pravé třetině uprostřed přednášková aula, pravý střed Masarykovy školy).

Za touto čtvrtí kouří vysoký komín Baťovy cihelny – ten zmizel z obrazu města pamětihodným odstřelem 27. ledna 1939.

 

Horizont:

Ve středu a pravém středu horní třetiny snímku vidíme řady dívčích a chlapeckých internátů, které podtrhuje tmavé pozadí okolních kopců. A také první studijní ústav, slavnostně otevřený  1. máje 1936. Druhý ústav, postavený roku 1938, na fotografii pochopitelně není.

Památník  Tomáše Bati, tehdy ještě v původní podobě, máme schován za budovami internátů. Vzpomeneme-li navíc kousek „Společenského domu“, dílek Obchodního domu a pod nimi Komenského školu, přilepené k levému okraji obrázku, máme foto skoro kompletní.

Kdy bylo exponováno? Měsíc a den neznáme, vidíme předjarní nebo pozdně podzimní krajinu, relativně dlouhou exposici v exterieru s rozptýleným světlem (pod mrakem) .... ale hodiny na kostelní věži ukazují tři čtvrtě na tři odpoledne.